Bohuslav Jiruš byl český šlechtic, lékař, botanik a filantrop a tak trochu podivín. Odkázal českému národu velký odkaz, když celou svou pozůstalost rozdělil do dvou souborů. Jeden přímo odkázal do sbírek Národního muzea a druhý uložil do dvou dřevěných beden vyložených pozinkovaným plechem. A tak to celé začalo…
Pozůstalost pro všechny
Bedny byly uzavřené a odvezené do depozitáře Národního muzea. Byly opatřené mosazným štítkem se vzkazem, že se mají otevřít 16. listopadu 2101, tedy přesně 200 let po jeho smrti. Co ale v bednách je? Spekulovalo se o tom, že možná recept dlouhověkosti, návody k výrobě zázračných léků nebo nebezpečné biologické materiály…
A to všechno samozřejmě jen podnítilo zvědavost lidí. Národní muzeum dokonce před deseti lety vypsalo anketu, kde nechalo lidi hlasovat, zda bedny otevřít nebo ne.
Ačkoli průzkum ukázal, že podle většiny lidí by bedny měly zůstat zapečetěné až do roku 2101, muzeum se hledání odpovědí nevzdává. Spíše než na zkoumání fyzického obsahu beden se muzeum zaměřilo na pátrání v knihách, archivech a relikviích, aby objasnilo záhadnou postavu samého Bohuslava Jiruše.
47 procent lidí chce záhadu rozluštit
Rozhodnutí pokračovat v pátrání prostřednictvím historických záznamů a dokumentů vychází z touhy muzea uctít Jirušovo přání a zároveň rozplétat zapomenuté příběhy naší minulosti. Jak zdůraznil ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera: „Chtěli jsme se pustit do malého dobrodružství, které může laikům ukázat, že muzeum není fádní instituce." A jak se ukázalo, muzeum lidi v tomto směru velmi zajímá. Pátrání po rozluštění odkazu Bohuslava Jiruše zaujalo více než tři tisíce účastníků ankety, z nichž 47 % vyjádřilo touhu záhadu rozluštit, zbytek si ale přeje filantropovo přání dodržet.
Budou velká očekávání naplněna?
Muzeum si uvědomuje potenciální význam obsahu beden. Jeden ze čtenářů MF DNES trefně poznamenal: „Zvědavost je palivem poznání. Co když se tam skrývá něco, co by nám mohlo významně pomoci v medicíně, přírodních vědách nebo farmacii?". S tímto pocitem bude speciální tým muzea prohledávat knihovnu a archivy a pečlivě pátrat po památkách, listinách a dokumentech, které by mohly objasnit identitu a účel tajemných truhel Bohuslava Jiruše, který zemřel v roce 1901.
Zatímco dřevěné bedny zůstávají prozatím zapečetěné, hledání odpovědí pokračuje. Národní muzeum se snaží odhalit pravdu o Jirušově odkazu. Muzeum doufá, že prozkoumáním rozsáhlého množství zdrojů, které má k dispozici, se mu podaří odloupnout vrstvy historie a odhalit tajemství v záhadných bednách Bohuslava Jiruše. Nejpravděpodobnější ale je, že v bednách se skrývají předměty denní potřeby…
Na rozhovor o tajemství v bednách se podívejte zde:
Běžný mobiliář
Jak se nechal slyšet vedoucí oddělení zámeckých knihoven Petr Mašek, podle něj v bednách spíše než zázrak nebo převratný lék bude běžný mobiliář tehdejšího Jerušova bytu: „Veškeré předměty nalézající se v mém bytu neb v ústavu farmakologickém, pokud jsou můj majetek, mimo knihovny, nábytku, zcela chatrných šatů a prádla špatného… musí se uložiti do beden zinkovým plechem vyložených. Předměty zasypou se naftalinem a bedny se pak vzduchotěsně zaletují.“ Tak zněla Jirušova poslední vůle.
Tato hypotéza se potvrdila nálezem inventárních seznamů obou beden.
Příběh Bohuslava Jiruše a jeho tajemného odkazu zaujal představivost veřejnosti, oživil zájem o zapomenuté historické postavy a inspiroval diskuse o neznámém. Přestože obsah beden možná zůstane tajemstvím až do roku 2101, snaha pochopit Jirušovy záměry a rozluštit záhadu obklopující jeho odkaz pokračuje. Obětavý tým Národního muzea a bohaté historické materiály, které má k dispozici, jsou zárukou, že příběh Bohuslava Jiruše a jeho tajemných beden bude i nadále fascinovat a zajímat další generace.
Zdroje: www.idnes.cz, enigmaplus.cz, cs.wikipedia.org/wiki/Bohuslav_Jirus