Tuňák obecný (Thunnus thynnus) byl poprvé popsán v roce 1758 švédským biologem Carlem Linnaeusem. Už v té době byl jeho lov populární, nedosahoval však takových rozměrů jako dnes.
Ryba, dorůstající délky až 2,5 metru s váhou 250 kg, totiž přináší lidskému predátorovi řadu výhod. Hlavním přínosem je množství masa v jednom kusu, které je navíc chutné jak vařené, tak syrové.
Dalším bonusem je jeho ekonomická hodnota. Tuňák patří mezi nejdražší ryby na trhu. Na aukcích se jeho cena často šplhá do astronomických výšin, což ještě více podněcuje zájem o jeho lov.
Častý odchyt však vedl k problému, s nímž nikdo nepočítal. Populace tuňáka obecného klesla za posledních 50 let o přibližně 90 %. Ryba se tak ocitla na pokraji vyhubení. Z Černého moře dokonce zmizela úplně.
Nadměrný rybolov
Vědci upozorňují, že příběh tuňáka se může opakovat i u jiných druhů. Aktuální rybolov je podle nich již neudržitelný. Důvodem jsou příliš vysoko nastavené hranice maximálního úlovku.
„Odhadování velikosti rybích populací stojí na vyplňování složitých modelů, které mohou zahrnovat více než 40 proměnných, od rychlosti, s jakou se daný druh rozmnožuje, až po efektivitu konkrétního typu rybářského vybavení,” říká Nils Krueck z University of Tasmania. „Jak jsme zjistili, výsledky nejsou vůbec přesné. Chybovost je až 50%,” dodává.
Problémem je, že se modely neaktualizují a nereagují tak například na oteplení vod nebo byly parametry upraveny tak, aby se plnily ekonomické plány.
„Po prozkoumání 230 lovišť v celém světě jsme odhalili, že téměř třetina rybích společenstev, které Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) označuje jako maximálně udržitelné, je ve skutečnosti lovena nadměrně,” varuje Krueck. Se svými kolegy navíc vypočítal, že množství kolabujících populací v našich oceánech je o 85 procent vyšší, než se dříve předpokládalo.
Řešením je podle něj přísná regulace rybolovu. „Jde o živé tvory s reprodukčním cyklem. Nemůžeme zabít více ryb než kolik se jich narodí a předpokládat, že se nic nestane,” upozorňuje.
Příběh tuňáka
To, že omezení lovu funguje si vlády vyzkoušely již na tuňáku obecném. Právě jen díky tomu se znovu objevil v Severním moři, konkrétně ve vodách Skagerraku, průlivu mezi Dánskem, Norskem a Švédskem.
Podle odborníků ale není vyhráno. I když se populace začíná zotavovat, stále existují hrozby jako ilegální rybolov a změny klimatu. Zároveň některé země, jako Japonsko nebo Libye obchází restrikce Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) a nedodržuje dané kvóty.
Majestátní ryba je totiž stále považována za luxusní potravinu a její lov generuje vysoké zisky. Stala se tak nejen symbolem přepychu, ale také lidské chamtivosti.
Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.bild.de, www.theconversation.com, www.anthropocenemagazine.org, www.theguardian.com
Sledujte nás v Google Zprávách