V Evropě, konkrétně v Německu, se tato 1,5 metru vysoká bylina objevila kolem roku 1700. Dostala se sem z Ameriky jako okrasná rostlina. V 19. století se však tento druh začal masivně rozšiřovat i za hranice zahrad a jak ukazují prameny, v roce 1837 byla poprvé spatřena v okolí Prahy.
Od té doby turan roční (Erigeron annuus) expandoval do celého světa. Považuje se proto za invazivní rostlinu bez přirozených nepřátel.
Mezi jeho oblíbená stanoviště patří údolí říčních toků, lužní lesy, louky, pastviny, ale také okraje cest nebo železnice.
I přestože se rychle rozšiřuje a většina zahrádkářů jeho košaté stonky vnímá jako plevel, pro milovníky lidového léčitelství je doslova pokladem. Pomáhá totiž zklidnit řadu neduhů, a to jak vnitřních, tak vnějších.
Turan roční
Mezi největší benefity turanu patří jeho antioxidační, neuroprotektivní, stahující a protizánětlivé účinky.
Už severoameričtí indiáni ho používali na zklidnění bolesti hlavy, při nachlazení, zánětech dutiny ústní a krku nebo při zranění.
Třísloviny a flavonoidy, obsažené v rostlině, zároveň pomáhají proti průjmu, při krvácivých hemoroidech nebo při silné menstruaci. Obklady nebo koupele ulevují také při zánětech kůže, ekzémech nebo akné.
Pokud jste to přehnali s opalováním a na kůži se vám objevily pigmentové skvrny, turan má schopnost je zesvětlit. Stačí, když si připravíte výluh z jeho natě. Jednu hrst zalijte 300 ml vody a vařte 5 minut. Poté macerujte další půl hodiny a přeceďte. Po vychlazení do bylinkové vody namočte pláténko a místa ošetřete. Účinek znásobíte, když použijete navíc kořen lékořice nebo svízel.
Tento výluh je vhodný i pokud trpíte na lupy. Vlasovou pokožku totiž uklidňuje a působí protizánětlivě. Navíc ho lze použít také proti vším.
Sběr Turanu
Erigeron annuus dosahuje běžně výšky 0,2 až 1,5 metru. Díky tomu, že má krásný žlutý střed lemovaný bílými okvětními lístky, připomíná vzrostlou sedmikrásku nebo heřmánek. Jeho stonek je přímý, v horní části rozvětvený a listy chlupaté, obráceně vejčité s pilovitým okrajem.
Sbírat můžete celou rostlinu včetně kořene, nejlépe v období květu, tedy od června do konce srpna. Sušte ji ve větraných místnostech při teplotě do 40 °C nebo v sušičce. Podle bylinkářky Aleny Hamplové prý neexistují žádné údaje o nežádoucích účincích či kontraindikacích, avšak neměly by ho užívat těhotné ženy.
Nejčastěji se turan používá ve formě čaje při onemocnění dýchacích cest, který si připravíte přelitím 1 čajové lžičky rostliny 300 ml horké vody. Nechte 10 minut louhovat a poté zceďte. Při migrénách lehce rozmačkanou rostlinu přiložte na bolestivá místa.
Zdroje: www.cs.wikipedia.org, www.atlasrostlin.cz, www.i60.cz, www.mudr-alena-hamplova.cz, www.bylinkyprovsechny.cz
