Turan roční (Erigeron annuus) se na evropské území dostal z Ameriky v 17. století jako okrasná rostlina vhodná do zahrad. Díky drobným semínkům se však velmi rychle rozšířil i do okolní přírody.

Často ho tam můžeme vidět podél cest, blízko říčních toků, na loukách, pastvinách a v lužních lesích. Vyhovují mu nížiny a mírné pahorkatiny. V podhorských oblastech je vzácný.

Turan, přezdívaný, podle části svého rodového jména geron, což znamená „starý muž," dědek, fousek, chmejřík nebo kozlí fousy, byl oblíbený u severoamerických indiánů. Například příslušníci kmene Cherokee ho používaji k terapii epilepsie, při bolestech hlavy ho spalovali jako kadidlo nebo prášek z usušených květů šňupali jako tabák.

V lidové kultuře byla rostlina využívána navíc jako ochrana před kletbou, očarováním nebo zneužitím černé magie. Aby se dětem vyhnuly zlé síly a uhranutí, byly koupány v odvaru z byliny. Bláznivým lidem bylo doporučováno, aby si turan přikládali na čelo nebo si ho dali pod polštář.

Použití turanu ročního

Podle bylinkářky Aleny Hamplové má rostlina řadu využití. Má totiž antioxidační, neuroprotektivní, stahující a protizánětlivé účinky.

Kromě úlevy od bolesti hlavy tak může pomoci také u zánětů nosohltanu, při bolestech v krku a celkově při nachlazení a kašli. Nálev z kořene nebo nati má pomáhat ředit hlen a snižovat horečku.

Třísloviny a flavonoidy, obsažené v rostlině, působí proti průjmu a pomáhají při žaludečních potížích. Indiáni prý turan používali na menstruační potíže, včetně vyvolání měsíčního krvácení. Z toho důvodu by ho neměly užívat těhotné ženy.

Díky tomu, že rostlina působí protizánětlivě, je vhodná při artritidách, revmatismu, artróze a je prevencí a terapií dny. V kombinaci se šalvějí navíc vytváří silné antiseptikum, díky čemuž tlumí zánětlivé reakce, snižuje otok, pomáhá na popáleniny, poranění nebo vředy. 

Extrakty z listů mají antioxidační a neuroprotektivní účinky, díky čemuž chrání před ischemickým poškozením mozku, a zpomaluje tak jeho stárnutí a nástup například Alzheimerovy choroby.

Recepty z turanu ročního

Pokud si chcete turan sami nasbírat, věnujte pozornost čisté lokalitě. Medicínsky lze využít všechny části rostliny, ale celou nať je vhodné sbírat v době květu. Bylinku sušte buď na volném vzduchu ve spletených svazcích zavěšené u stropu nebo při teplotě do 40 stupňů Celsia. Skladujte ji v hermeticky uzavřené lahvi maximálně jeden rok.

Odvar z kořenů se připravuje tak, že jednu čajovou lžičku povaříte cca 10 minut ve 300 ml vody a necháte ještě 15 minut louhovat. Nálev z nati se vyrábí pouze přelitím 1 čajové lžičky rostliny 300 ml horké vody. Nechte 10 minut odstát a poté zceďte. Čaj pijte maximálně 3x denně.

Na pohybové ústrojí můžete použít také tinkturu. Čerstvou nebo sušenou nať pokrájejte, vložte do zavařovací sklenice a zalijte 38% alkoholem. 14 dní nechte macerovat v temnu. Denně produkt protřepávejte a poté ho přeceďte do tmavých lahviček. Užívejte 30 kapek 2x denně.

Zdroje: www.mudr-alena-hamplova.cz, www.bylinkyprovsechny.cz, www.cs.wikipedia.org