Brána do pekla
Pekelná brána, jinak zvaná plynový kráter Darvaza, je obrovská díra v poušti Karakum, které se říká černá. Kráter leží přibližně 260 kilometrů od hlavního města Ašchabad. Na šířku měří asi 70 metrů a je nejméně 30 metrů hluboký. V roce 2018 ho prezident země nazval Zářící Karakum. Mnozí se domnívají, že jáma vznikla na počátku 70. let, kdy zde Sověti chtěli vytěžit zemní plyn. Půda se pod vrtnou soupravou zřítila a jedovatý plyn začal unikat do ovzduší. Geologové se ho rozhodli zapálit v domnění, že za pár týdnu vyhoří a kráter vyhasne…
Rozhovor s mužem, který sestoupil na dno
Krátce po vystoupení turkmenského prezidenta poskytnul stanici BBC rozhovor kanadský badatel G. Kourounis, který v roce 2013 hlubiny kráteru zkoumal. Ten také zpochybnil domněnku o jeho původu. „Vedl jsem expedici, která měla za úkol prozkoumat dno a odebrat vzorky půdy, případně bakterií a mikrobů, které by mohly v těchto extrémních podmínkách žít a které by nám mohly poskytnout vodítko, zda může existovat život mimo naši sluneční soustavu. Toto místo je zcela výjimečné a naprosto ojedinělé.“ Expedice se připravovala dva roky. Korounis měl na sobě kombinézu odolnou proti vysokému žáru, se zásobou kyslíku. Na dně strávil 17 minut. „Bylo to tam jako na jiné planetě, místo jako z jiného světa… Skutečně jsem našel několik druhů organizmů, jejich DNA není v žádné databázi.“ K otázce vzniku kráteru uvedl: „O vzniku kráteru se vedou spory. Mnozí se domnívají, že vznikl v roce 1971 při vrtech. Avšak důkazy nasvědčují tomu, že se to stalo v 60. letech a až v 80. letech začal hořet... Když jsem se účastnil této expedice, byli s námi dva turkmenští geologové, kteří nám řekli, že uvažují o způsobu, jak díru dál provrtat a dostat se k ložisku přírodního plynu, což by bylo pro zemi obrovským ekonomickým přínosem. Kráter se také doslova stal největším turistickým lákadlem v zemi. Proto mě překvapilo, že se prezident takto rozhodnul…“
Plameny se musí uhasit…
Dne 8. ledna 2022 ve svém televizním vystoupení prezident Berdimuhamedov zdůvodnil své rozhodnutí oheň uhasit slovy: „Přicházíme o cenné přírodní zdroje, z nichž bychom mohli získat značné zisky a využít je pro zlepšení blahobytu našich lidí," dále uvedl, že ho k tomu vede snaha o zvýšení vývozu plynu, i důvody ekologické a zdravotní. Naposledy nařídil „zavřít“ pekelnou bránu v roce 2010. Během poslední let proběhlo několik pokusů plameny uhasit, avšak bezúspěšně. Jak se G. Korounis domnívá, nikdo vlastně neví, jak hořící kráter vzniknul. Pekelné plameny prostě vyšlehly, a nejspíš se tak snadno člověkem uhasit nenechají…
Zdroje: www.bbc.com. www.livescience.com, www.dw.com
