DNA faraona Tutanchamona

Vědci ze švýcarského genealogického centra iGENEA zjistili, že až polovina evropských mužů v sobě nese DNA shodné s tím, jaké se prokázalo u faraona Tutanchamona

Co za faktem, že velká část Evropanů a až na 70 % Britů má DNA shodné s egyptským králem Tutem, skutečně stojí, vědci zatím netuší. 

Aby k tomuto zjištění došli, zrekonstruovali DNA egyptského krále, ale také jeho přímých příbuzných, jakými byli jeho otec Achnaton a dědeček Amenhotep III. Podle detailních věděckých výzkumů zjistili, že profil DNA, který vlastnil Tutanchamon, spadá do tzv. haploskupiny R1b1a2. 

„Bylo velmi zajímavé zjistit, že patřil ke genetické skupině v Evropě - v Egyptě bylo mnoho možných skupin, ke kterým DNA mohla patřit," řekl Roman Scholz, ředitel centra iGENEA.

Právě ta je shodná až s polovinou veškeré mužské populace v Evropě. S velkou pravděpodobností tak mohl mezi oběma národy existovat společný prapředek, který zamíchal genetickými kartami. 

Možnost společného předka

Haploskupina, zjištěná u krále Tuta, odpovídala profilu 70 % Britů, stejnému množství španělských mužů a 60 % Francouzů. Vědci i nadále zkoumají, zda skutečně existoval společný předek Evropanů a Egypťanů.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Další záhadou, která mate vědce, je také fakt, že haploskupina R1b1a2 se u současného egyptského mužského obyvatelstva vyskytuje jen zřídka. Naměřili ji u necelého jednoho procenta egyptských mužů. 

Spekuluje se, že místem původu haploskupiny R1b1a2 mohla být oblast Černého moře. Její stáří se odhaduje na necelých 10000 let př. n. l. s tím, že do Evropy mohla proniknout zhruba o 3000 let později. 

Vědci jako možný důvod, proč se tato haploskupina v dnešním Egyptě takřka nevyskytuje, považují migraci evropských států na egyptské území za posledních pár tisíc let. 

Výzkum společnosti iGENEA je unikátní svého druhu, jaký se vědcům podařilo udělat. Nyní je jejich dalším cílem objev další možných příbuzných faraona Tutanchamona, díky kterým se o zjištěné haploskupině R1b1a2 mohou dozvědět více informací.

Zdroje: www.reuters.com, www.progress.org.uk, www.abc.net.au