Odborníci upozorňují, že kdyby v roce 1922 nebylo odhaleno místo jeho posledního odpočinku s kompletní pohřební výbavou, postava faraona Tutanchamona by pro ně nebyla zajímavá. Byl by pouze jedním z mnoha tzv. dětských panovníků, kteří vládli jen krátce na to, aby změnili dějiny.
Nad králem Tutem však pravděpodobně stála šťastná hvězda, když jeho hrobku vykradači minuli. Její objev je tak považovaný za jeden z největších archeologických úspěchů. Artefakty v ní nalezené totiž pomohly pochopit kulturu starověkého Egypta. Vědcům ale zbývalo splnit poslední úkol - odpovědět na otázku, kdo vlastně Tutanchamon byl.
DNA krále Tuta
Příbuzenské vztahy totiž nebyly vůbec jasné. Až analýza DNA v roce 2010 potvrdila, že mladíkův otec byla mumie z hrobky KV55, identifikovaná jako Achnaton a matkou byla jeho teta, tzv. Mladší dáma, dcera faraona Amenhotepa III. a jeho velké královské manželky Tiye.
Genetické zkoumání v roce 2020 navíc odhalila, že Tutanchamon se pyšnil haploskupinou YDNA R1b1a2. Ta dnes tvoří 50 % až 60 % genetického fondu moderních Evropanů. U současných egyptských mužů je přítomna pouze u méně než jednoho procenta. Znamená to tedy, že více než polovina evropských krasavců je se slavným faraonem geneticky spřízněná?
„Dá se to tak říci,” vysvětluje ředitel Curyšského genealogického centra DNA, iGENEA Roman Scholz. „Určitě mají společného předka, který žil asi před 9500 lety na Kavkaze. Jak se jeho potomci dostali do Egypta je záhadou. Předpokládáme však, že tam dorazili během neolitické revoluce.”
Tutanchamonova barva
Po zveřejnění výsledků se rozvířila debata, v níž hrál hlavní roli původ faraona. Odborníci však upozorňovali, že přesnou barvu kůže nebo detaily obličeje nelze určit se stoprocentní jistotou. „Nebyl ani liliově bílý, ani ebenově černý,” říká historička Nina Jablonski.
Vědkyně zároveň upozorňuje, že řeka Nil po tisíciletí lákala ohromný počet lidí všech kultur. Mísí se zde asijské, arabské i africké rysy. „Král Tutanchamon pravděpodobně vypadal jako směs všech těchto lidí.”
Zdroje: www.npr.org, www.abc.net.au, www.gizmodo.com, www.livescience.com, www.tutankhamun-exhibition.co.uk, www.en.wikipedia.org