Záhadný skarabeus
Mezi poklady, které byly v Tutanchamonově hrobce objeveny, byl i náprsní štít zdobený zlatem, stříbrem a drahokamy. Uprostřed je šperk ve tvaru posvátného brouka skarabea ze žlutozeleného materiálu, o kterém se Carter domníval, že je to běžná odrůda křemene – chalcedon. Mýlil se. O deset let později britský geograf P. Clayton při zkoumání nekonečných písečných dun Velkého písečného moře objevil na hranici mezi Egyptem a Libyí neobvyklé střípky žlutozeleného skla, které se nápadně podobaly údajnému chalcedonu z Tutova štítu. Léta byl tento minerál pro vědce záhadou. Až v roce 1998, kdy italský mineralog V. de Michele zkoumal jeho optické vlastnosti se potvrdilo, že je to skutečně libyjské pouštní sklo.
Sklo? Co je na něm tak vzácného?
Libyjské pouštní sklo je velmi cenné a patří k nejvzácnějším minerálům na Zemi nejen proto, že se vyskytuje pouze ve Velkém písečném moři, ale není „pozemského“ původu. Pokud jde o složení, obsahuje čistý oxid křemičitý stejně jako křemen, ale navíc ještě stopy železa, niklu, chromu, kobaltu a iridia, a také zrnka zirkonu. Vzniklo před 28 miliony lety roztavením křemene při teplotě přinejmenším 1 700 °C, což je jen pro představu teplota vyšší než v sopce. Nejen teplota nutná pro roztavení ale i složení naznačovaly, že se na jeho vzniku musel podílet „pozdrav z nebes“, tedy meteorit. Pár let vedli vědci spory, zda toto vzácné sklo vzniklo následkem výbuchu meteoritu nad zemí nebo při jeho dopadu.
Libyjské pouštní sklo
Jeden otazník zodpovězen…
Uplynulo opět pár let a svět se přehupnul do 21. století. Také věda pokročila, a tak geolog A. Cavoise z australské Curtin University na základě svých bádání došel k názoru, že krystalové složení zachovalých zrnek zirkonu mohlo vzniknout jen po dopadu meteoritu. „… krystalová struktura je neprůstřelný důkaz, že sklo z Libyjské pouště vzniklo dopadem meteoritu," řekl Cavosie a vysvětlil, že sice žádný kráter v této oblasti nebyl nalezen, ale „…může ležet pod pohyblivými dunami nebo může být natolik erodovaný, že již není v krajině rozeznatelný.“
… další zůstává
Původ vzniku jedinečného žlutozeleného skla je, jak se zdá, vyřešen. Ale stále zbývá otázka, která asi obyčejného člověka zajímá víc. Věděl neznámý egyptský umělec, že zdobí náprsní štít pro svého faraona tak vzácným a cenným kouskem skla? Asistentka kurátora newyorského muzea historického skla Corning, která se tímto libyjským sklem zabývá, říká: „V době, kdy byl vyroben náprsní štít krále Tuta, Egypťany libyjské pouštní sklo pravděpodobně vnímali jako jiné přírodní polodrahokamy. Ale bylo chápáno jako krásné a cenné, byl vzácné, protože pocházelo z velké dálky. A především, nebylo obchodním artiklem.“
Dle archeologických nálezů kolem náhorní plošiny Gilf Kebir, kde byly střípky tohoto skla nalezeny, vedly karavanní cesty. Kousek libyjského pouštního skla, ze kterého je vyrobený skarabeus pro Tuta byl nejspíš nalezen náhodou nebo to byl dar. Starověký mistr tak nejspíš neměl ani tušení, jak moc je střípek vzácný, ale byl jedinečný. Proto byl hoden cti faraona.
Zdroje: www.forbes.com, www.archaeology.org, www.atlasobscura.com
