Vědci rozluštili záhadu Tutanchamonova náhrdelníku. Perla je mimozemského původu

Tutanchamonův pektoral s libyjským sklem.

Tutanchamonův pektoral s libyjským sklem.

Foto: Profimedia

Faraon Tutanchamon je jednou z nejdiskutovanějších postav starověkého Egypta. Mnoho pozornosti vzbudil objev jeho neporušené hrobky s mnoha poklady. Mezi nimi byl i náhrdelník, který zdobil velký nažloutlý kámen z přírodního skla. Tento kámen, tzv. libyjské sklo, lze nalézt v odlehlé části Sahary a podle rakouského astrochemika Christiana Köberleho vzniklo toto "sklo" při dávné kolizi Země s kosmickým tělesem. Je ve faraonově náhrdelníku je kousek Tunguského meteoritu?

S historicky prvním konkrétním dokladem srážky Země s kometou přišel Jan Kramers z Univerzity v Johannesburgu a jeho tým. Těm se podařilo vystopovat srážku v nálezech ze Sahary, po níž zůstal záhadný černý oblázek. Tento černý kámen nalezl egyptský geolog v Libyjské poušti a ukázalo se, že pochází z oblasti hojného výskytu saharských tektitů. Ty jsou na rozdíl od typicky českých vltavínů žlutavé a přezdívá se jim libyjské pouštní sklo. Původ tohoto kamene je zahalen tajemstvím, neboť jeden z nejznámějších kousků ve tvaru skaraba měl ve svém pektorálu faraón Tutanchamon.

Tutanchamonova dýka

Tutanchamonova dýka: Největší záhada starověku. Má čepel mimozemského původu

Kosmické těleso dávno explodovalo ještě předtím, než dopadlo na zemský povrch. Něco podobného se stalo ještě jednou v roce 1908 na sibiřské Tungusce. Je to stejný kámen?

Na dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Tutanchamonův kámen

Když se do nárazů kosmických těles připlete uhlík, je možné, že vznikne diamant. I černý oblázek ze Sahary je z amorfní hmoty s vysokým obsahem uhlíku, v níž byly objeveny nanodiamanty. Právě díky přítomnosti izotopů uhlíku, argonu, kryptonu a xenonu je vyloučen pozemský původ oblázku. Původ kamene v jádru komety je tedy rozumným vysvětlením. Po tomto odhalení vědeckého týmu dostal oblázek jméno Hypatia. Hypatie z Alexandrie byla ve své době oblíbená a ctěná novoplatonská filosofka a první historicky známá matematička. Původní Hypatia byla pohanská mučednice, kterou na popud svatého Cyrila Alexandrijského brutálně zavraždili fanatičtí křesťané.

Lesklý oblázek přezdívaný Hypatia je tedy zřejmě kousek jádra komety, která před necelými 30 miliony let explodovala nad Libyjskou pouští a vytvořila libyjské pouštní sklo.

 

Srážka Země s kometou

Jan Kramers a jeho tým podrobili oblázek celé řadě sofistikovaných chemických analýz, aby posléze zjistili, že se zřejmě jedná o kousek jádra dávné komety. To by bylo důkazem srážky Země s touto kometou, k níž došlo před 28 až 30 miliony let. V té době kometa vstoupila do zemské atmosféry, ale hned poté explodovala nad územím Libyjské pouště.

Právě díky této explozi se rozpálil písek na neskutečných 2 000 stupňů Celsia, čímž se z něj vytavilo to, co známe pod pojmem libyjské pouštní sklo. Úlomky tohoto skla je možné najít na území pokrývajícím asi 6 a půl tisíce kilometrů čtverečních Sahary. Dodnes z tohoto „skla“ lidé vyrábějí šperky a různé nástroje.

 

Po nárazu komety nezůstal kráter

Velký žlutý kámen na Tutanchámonově náhrdelníku lákal pozornost mineralogů. Ač tedy analýzy prokázaly, že je to sklo, není skleněná "perla" na náhrdelníku výrobkem žádné z egyptských skláren. Samotné sklo je dokonce mnohem starší než egyptská civilizace.

Kramersovu teorii potvrdil i rakouský astrochemik Christian Köberle, který došel k závěru, že přírodní saharské sklo vznikalo za velmi vysokých teplot při kolizi Země s cizím vesmírným tělesem. Astrochemika však zaujalo, že po srážce nezůstal na zemi žádný kráter vytvořený dopadem meteoritu či jiného kosmického tělesa. Americký geochemik John Wasson si pak myslí, že srážka Země s tělesem není vždy provázena vznikem kráteru. Právě to se stalo v povodí sibiřské řeky Tungusky. Masivní výbuch zde sice vyvrátil 80 milionů stromů, ale kráter zde nevznikl. I u Tungusky byla příčinou katastrofy exploze vesmírného tělesa nad zemským povrchem.

Další informace naleznete zde:

Zdroj: Youtube

Přírodní sklo ze Sahary se však vyskytuje ve velkých kusech, což dokazuje, že exploze byla mnohonásobně silnější než pokusný atomový výbuch. Těleso, kterému bychom mohli připsat na vrub vznik saharského přírodního skla, by muselo být mnohem větší než kosmické těleso, jež vybuchlo u Tungusky.

 

Zdroje:

www.godkingscenario.comwww.archaeology.wiki