Pirát Levasseur (kolem roku 1689 - 1730) po sobě zanechal kryptogram s nápovědou, jak se dostat k jeho obřímu pokladu, který dosud nikdo nenašel.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Z boháče pirátem

Levasseur se narodil v bohaté měšťanské rodině a získal vysokoškolské vzdělání. Vystudoval architekturu a od krále Ludvíka XIV. dokonce dostal během války o španělské dědictví zástavní list a stal se soukromníkem francouzské koruny. Po skončení války sice dostal rozkaz vrátit se i s lodí domů. Jenže uposlechnout se mu už nechtělo. Místo toho se stal pirátem.

Jako člen pirátské společnosti Benjamina Hornigolda se, s jizvou přes jedno oko, osvědčil jako dobrý vůdce a lodní společník. Byl to on, kdo později začal přes zjizvené oko nosit pověstnou pásku. Pirátských partnerů ale vystřídal několik a proslul nejen svým umem, ale i krutostí a prořízlou „hubou", která předurčila i jeho přezdívku. Nakonec ukradl obchodní fregatu La Louise s 22 děly a jeho pirátská hvězda stoupala.

Byl hledaný nejen Portugalci, ale i Brazilci a pak Francouzi. Jeho fregata La Louise se však při bouři potopila a Levasseur musel začít od píky. Do Karibiku se však vrátil. Sice s menší lodí, ale neméně obávaný. Nakonec se stal kapitánem a několik let loupil, vraždil a okrádal lodě. Největší bohatství mu přinesly lodě plující do Mekky.

Nejslavnější Levasseurův čin

Do historie se kromě pokladu zapsal tento obávaný pirát i tím, že se mu podařilo zajmout velkou portugalskou galeonu Nossa Senhora do Cabo (Naše paní z mysu). Právě tato loď byla po zuby, tedy po palubu, naložena zlatem a poklady a vezla biskupa Goa a místokrále celého Portugalska zpět z kolonií do Lisabonu. Podle tohoto činu později vznikl i kultovní román Roberta Louise Stevensona, Ostrov pokladů.

Uloupená kořist obsahovala poklad v pravém slova smyslu. Zlaté i stříbrné pruty, desítky truhel plných zlatých guineí, diamantů, perel, hedvábí a uměleckých předmětů. Pirát se nezastavil ani před náboženskými předměty z katedrály Se v Goa, takže součástí pokladu byl i ze zlata vyrobený ohnivý kříž z Goa, vykládaný diamanty, rubíny a smaragdy, se kterým dokázali pohnout jen tři muži.

Jednalo se o největší poklad historie, kdy každý pirát při rozdělování kořisti dostal nejméně 50 000 liber a 42 diamantů. Měli tedy do konce života postaráno. Zlatý kříž si nechal sám Levasseur.

Smutný konec piráta a začátek honby za pokladem

Levasseur mohl dostat milost v rámci amnestie, která měla piráty omilostnit, pokud by „pověsili řemeslo na hřebík“. Musel by se ale vzdát velké části uloupené kořisti, proto Levasseur odmítl a usídlil se na Seychelském souostroví, kde byl však dopaden a na ostrově Réunion 7. července 1730 oběšen za pirátství. A tím se dostáváme k jádru příběhu. V době popravy měl totiž údajně na krku náhrdelník s kryptogramem o 17 řádcích, který hodil do davu a řekl: "Najděte můj poklad, ten, kdo ho může vyložit!", což se vykládá, že pokud někdo šifru rozluští, dostane se k pokladu.

Jak šifra vypadá, uvidíte na tomto videu:

Zdroj: Youtube

Jenže šifru nikdo nedokázal rozluštit po celá staletí.

Pokusy o rozluštění selhaly

Na náhrdelníku bylo vyryto sedmnáct řádků textu v neznámém písmu. I když abeceda se dala přeložit do běžného textu, vzkaz nebyl nikdy přeložen. I když se náhrdelník ztratil, hledači pokladů se nikdy nepřestali pokoušet kryptogram rozluštit v naději, že objeví ukrytý poklad.

Pokoušel se o to i slavný britský vědec Reginald Cruise-Wilkins, ale kryptogram zaskočil i jeho. Myslel si, že by šifra mohla být založena na zednářské symbolice a rozluštil, že cesta k pokladu má více etap, přičemž komnata s pokladem se nachází kdesi v podzemí a mohla by být zatopena. Ačkoli sám Cruise-Wilkins do smrti hledal poklad na ostrově Mahé, nalezl jen pár pirátských indicií, ale nikoli poklad. Jeho syn, seychelský učitel dějepisu John, po pokladu stále pátrá.

Šifra je však dodnes nerozluštěna a poklad vynikajícího námořníka a schopného velitele, ale přitom i krvelačného piráta Oliviera Levasseura je kdesi v neznámu.

Navíc není jasné, zda poklad skutečně existuje, nebo jestli jde o poslední žert muže odsouzeného k smrti.

Zdroje:

www.ancient-origins.net, en.wikipedia.org, www.historicmysteries.com