Důvod byl pochopitelný. Mezi lety 1525 až 1075 př. n. l. vláda všem pracovníkům zajišťovala základní potřeby. Roku 1166 př. n. l. však pravidelné měsíční dávky nedorazily. „Příděly se v pátém měsíci opozdily o více než čtyři týdny. V šestém o dva týdny," napsal řemeslník Ammenacht. Faraonovi dělníci tak vzali osud do vlastních rukou. Vydali se nejprve za místními úřady a poté přímo do chrámu Ramsese III.

Stěžovali se, že v takových podmínkách nemohou pracovat. Nejenže nemají slibované obilí, ale především jim chybí hydratační krémy a oční make-up. Bez těchto pomůcek odmítli vyjít před drsné sluneční paprsky. Jejich požadavky byly nakonec vyslyšeny. Dělníci se zaradovali a nový způsob komunikace se zaměstnavateli si rychle osvojili. Stávky tak byly častější a úředníci nakonec museli zvýšit počet pracovníků, kteří zajišťovali dodávky jídla a make-upu včas.

Starý Egypt a kosmetika

Staroegyptská náklonnost ke kosmetice nebyla jen znakem marnivosti. Muži, ženy i děti dodržovali přísný hygienický režim, diktovaný nejen klimatem, ale také náboženstvím a sociálním postavením. Oleje a živočišné tuky chránily pokožku před spálením, hydratační krémy obohacené o svěží bylinky zklidňovaly bolavé svaly a tmavé linky kolem očí měly odpuzovat hmyz, utlumit jas slunečních paprsků a především odvracet infekci.

Kouzelnou přísadou měly být, podle historických pramenů, jedovaté soli olova, jež byly speciálně po tyto účely vyráběny. Vědce zajímalo, zda sloučeniny mají opravdu nějaké zdravotní benefity. Experimenty na lidských kožních buňkách keratinocytů ukázaly, že ano. Olovo buňky stresuje tak, že stimulují obranné látky, které hubí bakterie vyvolávající záněty očí.

Navíc, staří Egypťané věřili, že bohové mají raději ty, již se o sebe starají, než ošklivé a zanedbané jedince. Mužští kněží si tak vytrhávali všechny chloupky na těle, včetně obočí a řas, bohatí měšťané nosili paruky a falešné vousy a chudší obyvatelé Egypta alespoň umělé nástavce z rostlinných vláken.

Vůně Egypta

Egypťané byli prvním národem, který povznesl parfémy na úroveň osobní potřeby. Při slavnostních příležitostech si tak muži i ženy připevňovali na temeno hlavy šišky vyrobené z tuku a bylin. Jakmile v teple roztály, uvolnila se vůně lisovaných lilií, myrhy, kardamomu a dalších květin a koření.

Zdroj: Youtube

Kosmetika a doplňky odrážely společenské postavení člověka. Bohatí si proto na šaty zavěšovali přenosné krabičky naplněné vonnými oleji nebo očním make-upem. Předmět na obrázku v úvodu článku je nádobka z lakovaného dřeva a slonoviny v podobě kobylky velkooké z období let 1352 až 1336 př. n. l. Po odstranění křídel se objevila dutina obsahující barvu na oční linky.

Zdroj:

www.zahadyzivota.cz, www.irozhlas.cz, www.history.howstuffworks.com