Ačkoli jeho umělecká tvorba byla malá, Leonardův vliv byl velký a odrážel jeho hluboké znalosti těla, rozsáhlé studie světla a lidské tváře a techniku sfumato, která umožnila vytvořit neuvěřitelně realistické obrazy. Leonardo da Vinci považoval umělce za božské učedníky a napsal: "My můžeme být díky svému umění nazýváni vnuky Božími."
Vědci zrekonstruovali tvář Leonarda da Vinciho
Leonardo se narodil z mimomanželského svazku 15. dubna 1452. Jeho otec Piero byl bohatý notář a matka Caterina byla místní venkovanka.
Ačkoli okolnosti jeho narození Leonarda znevýhodňovaly z hlediska vzdělání a dědictví, jeho úspěch to nijak neovlivnilo.
Místo toho, aby se Leonardo stal notářem jako jeho otec, mohl naplno rozvinout svou genialitu. Lidé se domnívají, že to v něm také vyvolalo zvláštní pocit naléhavosti, aby si vytvořil vlastní identitu a dokázal se prosadit.
Leonardo vytvořil některá z nejkrásnějších uměleckých děl na světě, včetně obrazů "Poslední večeře" a "Mona Lisa". Ve své době byl znám jako mimořádně přitažlivý člověk. Vědci nyní zrekonstruovali jeho tvář, aby spatřili jeho skutečnou krásu.
Užasli nad jeho krásou
Jeden z Leonardových životopisců ho popisuje jako osobu "mimořádné fyzické krásy, která projevovala nekonečný půvab ve všem, co dělala".
Pro více informací se podívejte na toto video:
Jeden ze současníků ho popsal jako "dobře stavěného, půvabného a pohledného muže", který "nosil růžovou tuniku" a měl "krásné kudrnaté vlasy, které byly vždy pečlivě upravené a sahaly mu až do poloviny hrudi".
Leonardova mysl byla sice neobyčejně plodná, ale zároveň byl i zavilým prokrastinátorem, a dokonce i abstinentem. Často mu trvalo měsíce nebo roky, než začal pracovat na zakázkách, a někdy mecenáše zdržoval vznešenými prohlášeními o svém tvůrčím procesu.
Brzy poté, co francouzský král František I. v roce 1516 dobyl Milán, vstoupil Leonardo do jeho služeb a poslední roky svého života strávil v domě nedaleko královského sídla. Když Leonarda 2. května 1519 ve věku 67 let zastihla smrt, říká se, že král, který tak rád poslouchal Leonardovy rozmluvy, že se od něj téměř nikdy neodloučil, mu při posledním vydechnutí kolébal hlavu.
V běžném běhu událostí se někteří muži a ženy rodí s pozoruhodným nadáním. Jen občas se však stane, že jeden z nich je až možná podivuhodně obdařen krásou, půvabem a talentem v takové hojnosti, že nechá ostatní lidi daleko za sebou. Přesně takový byl i Leonardo da Vinci.
Zdroje:
