Vážený vědec se sklony k alkoholismu

Astronom a alchymista Tycho Brahe (1546-1601) přicestoval ke dvoru Rudolfa II. v roce 1599 poté, co se nepohodl s dánským králem. Moc dlouho zde nepobyl. Už po dvou letech ho zastihla náhlá a podivná smrt. Pověst o protrženém močovém měchýři je nesmyslná už z toho důvodu, že se vzdělanci neudělalo nevolno po večeři s císařem, nýbrž po bujarém večírku pořádaném Petrem Vokem z Rožmberka. A u tohoto pána se rozhodně na nějaký přísný bonton nehrálo. Nezřízená konzumace alkoholu by to ani neumožnila.

Sám Vok si už tehdy nemohl přihýbat jako zamlada, protože ho trápily četné zdravotní problémy. Navíc mu několik měsíců předtím zemřela manželka, kterou i přes četné roztržky vroucně miloval. Zato Tycho Brahe se v popíjení nenechal dvakrát pobízet. Svou slabostí pro alkohol byl pověstný.

Ale právě toho večera či noci ho popadla agónie. Nebyl schopen spát ani močit. Po 11 dnech ukrutných bolestí, 24. října roku 1601, skonal ve věku pouhých 54 let.

Zlato, stříbro a rtuť

Příčina jeho smrti historikům vrtala hlavou po dlouhá staletí. Spekulovalo se dokonce, že věhlasného a bohatého astronoma otrávili nějací závistiví konkurenti. Zkoumání jeho ostatků, vyzdvižených z pražského hrobu dánskými a českými vědci v roce 2010, však otravu vyloučilo. V odebraných vzorcích se sice nacházely stopy rtuti, ale nikoli v takové koncentraci, aby to člověka zabilo. Rtuť mohla být součástí koktejlů, jimiž se doboví lékaři snažili astronoma léčit, a učenec jí byl jistě vystaven i ve své alchymistické laboratoři. Stejně jako zlatu a stříbru, jejichž známky se v ostatcích našly také.

Analýza dále prokázala, že Tycho Brahe musel být v posledních letech života silně obézní. V jeho stravě převažovaly živočišné bílkoviny, což odpovídalo stravovacím zvyklostem vyšší třídy. Když k tomu připočteme náruživé popíjení, které přerůstalo do alkoholismu, můžeme usoudit, že astronom nebyl v příliš dobré kondici. Podle vědců navíc zřejmě trpěl vápenatěním a kostnatěním měkkých tkání kolem páteře a kostí, což je porucha, která se neprojevuje vážnými příznaky, ale často bývá doprovázena jinými problémy: v první řadě cukrovkou.

Nabízí se tedy teorie, že byl Tycho Brahe diabetik a v důsledku své nemoci trpěl poškozením ledvin, aniž o tom věděl. Projevy tohoto stavu se u jednotlivých pacientů liší: zatímco jeden cítí každou chvilku nucení na močení, jinému se vůbec nedaří močový měchýř vyprázdnit. Mohl to být i případ slavného astronoma. Bez včasného zásahu moderní medicíny mu nezbylo nic jiného, než čekat, až mu ledviny selžou docela a z krutých bolestí ho vysvobodí smrt. Trvalo to dlouhých jedenáct dní.

Zdroje: www.lidovky.cz, zpravy.aktualne.cz, www.smithsonianmag.com