Je rok 1900 a Mary Mallonová se z Irska stěhuje do Ameriky a začíná svou kariéru kuchařky v rodině newyorského obchodníka. Vařila výborně, o tom žádná, krátce po příchodu se ale rodině začalo dělat zle. Nikdo obyčejnou kuchařku nepodezíral a ani ona netušila, co se to s rodinou děje. Po necelém roce se rozhodla, že to chce změnu prostředí a přestěhovala se do Manhattanu.
I druhá rodina, u které se zabydlela, vyznačovala stejné příznaky záhadné nemoci. Tentokrát nákaza skončila smrtí služebné a Mary raději odešla, aby ji nepotkal stejný osud.

Kamkoliv se Mary vydala, končilo to podobně. Uchýlila se do rodiny bohatého bankéře Charlese Warrena a situace se zas a znovu opakovala. Warrenova dcera na horečky a vyčerpání zemřela. Ani Mary, ani Charles netušili, že za mrakem neštěstí nad jejich hlavami stojí kuchařčiny sice šikovné, ale špinavé ruce.

Rodinu bankéře opustila a pokračovala dál. Mezitím uznávaný lékař Goerge A. Soper, náhodou blízký přítel bankéře Warrena, začal epidemii tyfu bedlivě sledovat a pátrat po jejím původci. Warren mu odvyprávěl svůj smutný příběh. Když se dozvěděl, že jedinou nenakaženou tyfem zůstala kuchařka, navštívil všechny její předchozí zaměstnavatele, kteří kuchařčinu zázračnou schopnost zdraví dosvědčili. Soper měl viníka.

Lékař našel aktuální rodinu Tyfové Mary a kuchařku obvinil, že je přenašečka smrtelně nebezpečného viru, a požadoval po ní vzorek moči a stolice. Šokovaná Mary, možná právem, požadavek razantně odmítla a s nerudným doktorem se rozloučila. Ten to nevzdal a zkoušel to na Mallonovou opakovaně.

Po delší odmlce, ale intenzivní přípravě nechal Soper Mallonovou zatknout. Mary byla donucena odevzdat vzorky, které byly plné tyfových bakterií. Nakonec se přiznala, že si při práci nemyje ruce.

Jedinou cestou, jak se uzdravit a nebýt bacilonosičkou, říkal Soper Mallonové, je nechat si odstranit žlučník. Mallonová operaci odmítla a urputně se snažila dostat z izolace. To se jí v roce 1910 povedlo; v té době totiž neexistovaly zákony o zadržování nakažlivých osob. Slíbila, že kuchařku už dělat nebude, a pak na dlouhých pět let zmizela.

Že byly její sliby plané se ukázalo při dalším vypuknutí epidemie tyfu, tentokrát v newyorské nemocnici. Nikoho nepřekvapilo, že v kuchyni pracovala Tyfová Mary, vystupující pod falešným jménem Mary Brownová.

Tentokrát se z izolace nedostala. Dlouhých 23 let, než zemřela, pobývala na ostrově North Brother. I přes prokazatelné důkazy stále odmítala věřit, že byla přenašečkou smrtelné choroby, a nikdy si nenechala vyoperovat žlučník.

Mary se tak stala vůbec první známou přenašečkou tyfu, její tělo vyrábělo miliony bakterií, aniž by jí samotné uškodily. Během své kuchařské praxe ona sama nakazila 53 lidí, z toho tři smrtelně. Celkově pak bylo nakaženo zhruba 2000 lidí.