Tycho Brahe se narodil 1546 v Dánsku a zemřel 1601 v Praze. Je pochován v kostele Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí. Brahe byl alchymista a hluboce se věnoval astronomii. Jako student této vědy se s dalším ze studentů utkal v souboji o jistou dívku. A v tomto souboji bouřlivák Brahe přišel o část ucha a celý nos, takže po zbytek svého života musel nosit nosní protézu zhotovenou ze slitiny zlata a stříbra.
Fenomenální astronom a jeho močový měchýř
My známe postavu Braheho zpopularizovanou filmem Pekařův císař a císařův pekař. Vzpomínáte na tu skvělou scénu, kdy Brahe pohybuje sklenicemi vína, z nichž jedno je otrávené, aby „císaři“ Matějovi vysvětlil podstatu své teorie pohybu planet? Tato filmová scéna se fakticky zakládá na pravdě – Tycho Brahe vyvrátil Aristotelovy představy o uspořádání vesmíru staré 2000 let. Brahe tvrdil, že Země je středem vesmíru a obíhají kolem ní pouze Slunce a Měsíc. Ostatní planety obíhají kolem Slunce.
Přesto si většina z nás spojuje Braheho s jeho tragickou smrtí. Víme, že zemřel na prasknutí močového měchýře na jedné z hostin pořádané Rudolfem II. To ale není možné. Močový měchýř prasknout přebytkem moči nemůže. Roztahuje se tak dlouho, až se člověk pomočí. Co tedy bylo příčinou jeho smrti, když ne onen močový měchýř?
Zlato, nebo rtuť?
Jedna z teorií tvrdí, že Tycho Brahe zemřel na otravu jedovatou rtutí. Teorie jde až tak daleko, že z úkladné vraždy viní mladého Jana Keplera, žáka a oblíbence Braheho. Kepler prý měl žárlit na schopnosti a vědomosti svého učitele. Je však téměř vyloučené, aby vrahem byl Kepler. Braheho obdivoval a ctil. Brahe mu z přátelství dokonce věnoval výsledky svých pozorování a letité výpočty pohybů planet. A přesto na koříncích vlasů a vousů, které byly Brahemu odebrané ke zkoumání v roce 1901, byly nalezené stopové prvky zlata a smrtelně jedovaté rtuti.
Jan Kepler Braheho obdivoval, stěží mohl být jeho vrahem.
Že by příčinou smrti byl jeho zlatý nos?
Brahe byl alchymista. Se rtutí jistě do styku přišel. Bylo to však v takovém množství, aby jej to mohlo zabít? Také víme, že Brahe nosil od svých dvaceti let zlatou nosní protézu. Tu si musel pravidelně k torzu nosu lepit. Spíše tedy mast na ošetřování pokožky, než lepidlo, v té době obsahovala – mimo jiné - morfium a rtuť. Mohl tak být příčinou smrti astronomův zlatý nos jako pozůstatek bouřliváckého mládí?
Nemohl se Tycho Brahe nakonec otrávit sám?
V roce 1991 byly vzorky Braheho vlasů a vousů podrobené opakovanému zkoumání. Zjistilo se, že jeho tělo mělo obsahovat velké množství rtuti, což mohlo vést k selhání ledvin. Vědci, kteří vedli tento výzkum, tvrdí, že rtuť se dostala do těla Braheho 11 – 12 dní před smrtí, jiný posudek je dokonce ještě odvážnější. Myslí si, že smrtelnou dávku rtuti požil Brahe asi 13 hodin před smrtí. Byl tedy skutečně zavražděný, nebo spáchal sebevraždu?
Co na to dánský výzkum?
V roce 2009 byly ostatky Tycha Braheho podrobené dalšímu zkoumání. Ujali se jej dánští specialisté. Otevřeli cínovou rakev, ze které vyjmuli některé dlouhé kosti, žebra a páteř. Počítačová tomografie v nemocnici Na Homolce potvrdila, že slavný dánský astronom zemřel přirozenou smrtí! Nebyl otrávený a ani mu nepraskl močový měchýř kdesi na rudolfínské hostině.
Náhrobek Tycho Braheho v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí.
Ani rtuť, ani zlato, ani vražda, ale…
Tycho Brahe žil poživačný život. Rád si užíval, nezřízeně jedl a pil. Zemřel na selhání ledvin a s tím spojenou ztrátu schopnosti odvádět z těla tekutiny. Nezemřel na Pražském hradě, ale na bujné slavnosti pořádané Petrem Vokem z Rožmberka. Příčinami jeho smrti nebyly rtuť, zlato nebo vražda. Tycho Brahe zemřel zřejmě sice ve velkých bolestech, ale přirozenou smrtí. Osudem se mu stala jeho životospráva.
Zdroje: www.cs.wikipedia.org, www.denik.cz, www.zoom.iprima.cz
