Nadšení pro astronomy
James Webbův teleskop není ve vesmíru ani rok a už astronomům na Zem poslal mnoho informací a snímků. Při svém průzkum nedávno zachytil galaxii SPT-S J041839-4751.8 ., jíž světlo putovalo k jeho zrcadlům 12 miliard let. O její barevný snímek se výzkumníci s radostí na webech podělili. Laika by nejspíš nadchla zpráva o prapodivných tvorech, kteří kdesi ve vesmíru žijí, nicméně z výzkumného hlediska je to další krůček k poznávání vesmíru. Hlavním rysem galaxie je prstenec, který ji obklopuje. Na počest Einsteina a jedné z jeho teorií byl nazván jeho jménem. Prstenec je vlastně jen optický klam. Je vidět pouze světlo objektu, které zkresluje gravitační pole.
Trochu světla do světla
Einsteinův prstenec byl zachycen kolem modře svítícího tělesa, když bylo na úrovni galaxie. Taková záře vzniká, když se světlo ze vzdálené galaxie otáčí kolem galaxie, která je blíž Zemi. Obě galaxie se v tu chvíli vyrovnaly podél zorného pole teleskopu. Dle fyzikální teorie obecné relativity hmotné objekty způsobují zkreslení časoprostoru. V případě Einsteinova prstence se jedná o deformaci světla z jiné galaxie a „zkreslení“. Dokonalý prstenec vzniknul světlem deformovaným galaxií v popředí. Toto zářící uskupení zachytila kamera NIRCam, která fotí světla nejstarších hvězd a galaxií.
Šťastný moment
Astronomové, lépe řečeno JWST tak galaxii J0č18 spatřili díky gravitačním vlastnostem ohýbání světla. Teleskop zachytil již dříve jiný Einsteinův prstenec vzdálený 3,4 miliardy světlených let od Země. Bylo to šest světlených seskupených skvrn. Čtyři z nich tvořily kruh kolem dvou uprostřed. Avšak tento nově objevený má naprosto dokonalý tvar. Světlo, které gravitační pole ohýbá, si ho „nashromáždí“ z obrovských vzdálených oblastí a astronomům dává možnosti dozvědět se víc o daném objektu. NASA doufá, že tak získá více informací o raném vesmíru a velkém třesku.
Zdroje: www.dailymail.co.uk, universemagazine.com
