Zdroj: Iraqi State Television / Creative Commons / Public Domain, https://creativecommons.org/publicdomain/
Uday Hussein byl ještě krutější než jeho otec, železnou pannou mučil sportovce
„Během tréninku pozorně sledoval všechny sportovce. Pokud nebyl s výsledky spokojený, nechal je i s trenéry umístit do soukromého vězení v budově olympijského výboru. A tam je mučil," popisuje írácký vzpěrač Raed Ahmed motivační praktiky syna bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husseina. Uday Hussein byl prý ještě krutější než jeho otec, což potvrzují nalezené mučicí nástroje, za které by se nestyděl žádný středověký kat.
Stál u dveří do kanceláře prezidenta iráckého národního olympijského výboru. Věděl, co ho čeká. Právě se vrátil ze soutěže států Perského zálivu, kde byl vyřazen v prvním kole. Nyní byl čas za prohru zaplatit.
Uvnitř žluto-modré kanceláře chodil jako lev v kleci Uday Hussein a rozčíleně mával kubánským doutníkem. Spoutaný boxer byl předveden. „Ve sportu můžeš vyhrát, nebo prohrát. Říkal jsem ti, že bez výhry nemáš chodit domů.“ Jeho hlas stoupal, obešel stůl a dal boxerovi lekci. „Takhle boxuješ,“ zakřičel, když ho začal tlouct do tváře. Když Uday spustil další kolo úderů, ze sportovcova nosu kapala krev. Poté ho omráčil elektrickým pendrekem a nechal si přinést břitvu. Pořezal boxera na čele a oholil mu obočí, což je u muslimských mužů bráno jako potupa. „Vezměte ho dolů a dokončete práci,“ zakřičel Hussein.
Pro Udaye Husseina mělo mučení jakýsi psychologický aspekt. Vysoké sportovce zavíral do miniaturních místností a fotbalisty nechal mlátit po nohách a šlapkách. Sharar Haydar, dlouholetá irácká fotbalová hvězda, která se zúčastnila 40 mezinárodních zápasů, přiznal, že byl mučen celkově čtyřikrát. „Se třemi spoluhráči mě nechal Uday zavřít do vězení. Sundali nám košile, svázali nohy k sobě a ty přehodily přes tyč tak, abychom leželi na zádech. Pak jsme byli smýkáni po chodníku do té doby, až se sedřela kůže. Pak nás protáhli pískovištěm a posléze jsme museli skákat do kádě surového odpadu. Chtěli, abychom dostali infekci. Následujícího dne nás bili po nohách. Můj trest, protože jsem byl hvězdným hráčem, byl 20 ran denně." (Zdroj: vault.si.com)
Ani ne 20 metrů od administrativní budovy iráckého Národního olympijského výboru v centru Bagdádu byl pod listím nalezen další děsivý mučicí nástroj. Zařízení ve tvaru sarkofágu, přes dva metry vysoké a asi metr široké s dlouhými hroty směřujícími dovnitř. Železná panna, která jevila známky značného opotřebení a zbytků krve na špičkách hrotů. (Zdroj content.time.com)
Historie tohoto mučícího nástroje se datovala už do antického Řecka. I později byla železná panna spojována především se středověkou torturou, i když historici její reálné používání zpochybňují. Podle nich se železná panna jako mučicí nástroj nikdy nepoužívala, a první byla sestrojena až v roce 1793 jako podvrh vydávaný za originál ze 16. století.
Uday Hussein tak mohl být prvním člověkem, který tento brutální nástroj používal při mučení vrcholových íráckých sportovců.
