ULFBERHT: Záhadné vikinské meče spojuje tajemný nápis a nevysvětlená technologie

Meč Ulfberht vyrobený mezi lety 900 a 1000

Meč Ulfberht vyrobený mezi lety 900 a 1000

Foto: Profimedia.CZ

„Nejlepší meč, který kdy byl vyroben.“ To je podle historiků Ulfberht. Vikinská zbraň, pyšnící se tak kvalitní ocelí, jaká byla běžně používána až o téměř tisíc let později, v době průmyslové revoluce.

Dohromady bylo nalezeno 171 mečů s vyrytým nápisem Ulfberht, jež pocházejí z 8. až 11. století našeho letopočtu. Od běžných středověkých sečných zbraní se liší tím, že obsahují vyšší úroveň uhlíkové příměsi a mají minimum nežádoucí strusky. Tím pádem jsou lehké, ale pevné a ostré. Meč snesl více zásahů a lépe pronikal brněním. Překonával tak nástroje, jako je katana nebo dlouhý meč.

Právě nad procesem jeho výroby si historikové i kováři stále lámají hlavu. Aby se ruda dostala do kapalného skupenství, musí se zahřát na 1650 °C. Poté se dobře odstraňují nečistoty, tzv. struska. V této chvíli se také přidává uhlíková směs. Kov je pak tvrdší.

Dohromady bylo nalezeno 171 mečů s vyrytým nápisem Ulfberht.Dohromady bylo nalezeno 171 mečů s vyrytým nápisem Ulfberht.Zdroj: Profimedia.cz

Středověcí kováři však neměli výkonné pece, a proto kov čistili bušením, což je méně efektivní a zbraň je pak měkčí a obsahuje méně uhlíku. Technologie, jež umožňuje železo zahřát na tak vysokou teplotu, byla oficiálně objevena až na přelomu 18. a 19. století. V raném středověku však pravděpodobně existoval někdo, kdo předběhl svou dobu.

Ulfberht: Technologie výroby

Všechny tyto dokonalé vikinské meče spojuje nápis Ulfberht, který se během 200 let výroby stal zárukou kvality. Vyskytuje se v několika variantách. +ULFBERH+T, +ULFBERHT+ či +ULFBERH+┴. Přesunutí nebo převrácení znaků a různé rukopisy napovídají, že je vyrábělo více jedinců. Křížky symbolizují křesťanství a mají chránit nositele zbraně. Na opačné straně meče jsou vyryté kolmé a skosené čáry, jež se opět liší.

Portrét Fridricha II.

Nejzvrhlejší panovník středověku: Fridrich a jeho pseudovědecké pokusy na dětech

Někteří badatelé předpokládají, že označovaly osobní vlastnictví či sociální postavení bojovníka. Jelikož se podobné značky našly v určitých oblastech i na keramických nádobách, měly možná i obchodní význam. Archeologové a lingvisté lokalizují výrobu těchto zbraní do středního Porýní, do prostoru mezi městy Mainz a Bonn. Meče se z výrobního centra šířily severním a severovýchodním směrem. Byly nalezeny ve Skandinávii, v Rusku, na Britských ostrovech, v Polsku, ojediněle se vykopaly v Německu, Rakousku a Chorvatsku.

Drak nemá většinou dobrou pověst.

Draci: Létající opancéřovaní tvorové chrlící oheň mohli existovat, míní vědci

I přesto, že pocházejí z Francké říše, našly se především ve vikinských hrobech. Hlavní roli v tom hraje kulturní tradice. Vikingové přijali křesťanství později než Frankové a byli zvyklí pohřbívat své blízké s cennostmi.

Zázračný kovář

Někteří historici se domnívají, že Ulfberht bylo jméno kováře a jeho synů. Další předpokládají, že to byl kmenový náčelník, jež výrobu mečů organizoval. Ať byl tajemný muž kdokoli, musel být nesmírně vzdělaný. „Vyčistit tak dokonale železný polotovar je opravdu pracné. A vyrobit z toho zbraň, která se ohne a nezlomí, je ostrá a váží tak málo, to muselo být považováno za kouzlo," říká kovář Richard Furrer z Wisconsinu. Ten se jako jediný na světě snažil vyrobit repliku Ulfberhtu. „Byl to nejtěžší projekt mého života," přiznal.

Zdroj: Youtube

Záhadou také je, odkud kováři brali tak kvalitní surovou rudu. Ta se totiž v tehdejší Evropě nevyskytovala. Vědci proto předpokládají, že byla dovážena až ze Střední Asie. Zde se mohli řemeslníci naučit i výrobní postup. Tuto teorii podporuje fakt, že se na počátku produkce dokonalého meče otevřela Volžská obchodní cesta přes Rusko.

Zdroj:

www.kovarstviuroboros.eu, www.extrastory.cz, www.histecho.com