S početím dítěte má problém každý pátý český pár. Potíže s neplodností se dělí rovnoměrně mezi muže a ženu v poměru 40:40. Zbývajících 20 % zahrnuje oba partnery současně. V případě „křehkého pohlaví” bývá nejčastější příčinou nedostatečné množství kvalitních vajíček spojené hlavně s odkládáním mateřství, hormonální poruchy, předčasná menopauza, špatná životospráva nebo neprůchodnost vejcovodů. Muži se potýkají s nedostatečnou kvalitou a množstvím spermií či abnormální karyotypií.

„Měli bychom investovat do technologie, díky níž by početí a těhotenství mělo být rychlejší, snazší, levnější a dostupnější,” napsal technologický guru Sahil Lavingia. Molekulární biolog Hashem Al-Ghaili si jeho slova vzal k srdci a vyvinul systém umělé líhně EctoLife. „Je to perfektní řešení doslova pro všechny. Od nemocných po modelky. Potraty a porodní bolesti se mohou stát minulostí.”

Fenomén umělého oplodnění

Bylo 25. července roku 1978, kdy se v Oldham and District General Hospital v Manchesteru v Anglii narodila holčička jménem Louise Brown. Stala se prvním dítětem, které bylo počato v Petriho misce. V současnosti se pomoci oplodnění In vitro celosvětově narodí více než 8 milionů dětí za rok. 

V roce 2017 už vědci zkonstruovali umělou dělohu, v níž po dobu 105 až 120 dnů „pěstovali” osm jehňat. O tři roky později bylo dosaženo dalšího milníku. Izraelští odborníci dokázali udržet při životě myší embrya až jedenáct dní. Pozoruhodné na tom je, že se dostali za polovinu celé doby březosti těchto hlodavců. Podle Al-Ghailiho je koncept EctoLife jen dalším logickým krokem. 

Umělá děloha EctoLife

Zákazníci umělé líhně budou nejdřív muset podstoupit oplodnění In vitro. Následně se vyberou pouze životaschopná a „geneticky lepší embrya“. Zájemci by dále mohli prostřednictvím nástroje CRISPR-Cas 9 upravit jakoukoliv vlastnost dítěte. Přizpůsobit by se dala barva očí a vlasů, tón pleti, fyzická zdatnost, výška a úroveň inteligence. Mělo by být také možné odstranit jakákoli dědičná genetická onemocnění.

Následně se embryo uloží do průhledného lusku. Měl být vyrobený ze speciálního materiálu, který zabraňuje ulpívání choroboplodných zárodků na jeho povrchu. Každý růstový modul by měl být vybavený senzory, jež monitorují srdeční tep, teplotu, krevní tlak, rychlost dýchání a saturaci kyslíkem. Bude obsahovat také kameru s HD rozlišením, prostřednictvím níž mohou budoucí rodiče sledovat průběh vývinu miminka. Zabudované reproduktory umožní seznámit dítě s hlasem matky a otce nebo mu přehrát širokou škálu slov a skladeb. 

Každá z kapslí by měla být zaplněná plodovou vodou podporují růst. Skrze umělou pupeční šňůru by byly dodávané vysoce kvalitní živiny šité na míru potřebám každého z jedinců. V době porodu pak stačí pouze zmáčknout tlačítko a novorozeně vyjmout. Zájemci následně mohou podstoupit bezplatný test otcovství DNA, aby si byli jistí, že domů odcházejí s vlastním potomkem.

Dokonalé děti

Moduly EctoLife by dokázaly vypěstovat až 30 000 miminek ročně. Zámožnější klienti by si však mohli umělou dělohu pořídit také domů. Otázkou však stále zůstává, zda se tento systém jako ze sci-fi filmu stane doopravdy realitou. „Vzhledem k rostoucím tržním podmínkám asistované reprodukce se zdá, že je to nevyhnutelné,” říká Hashem Al-Ghaili.

Zdroj: Youtube

„Vynález se opírá o výzkum, který se provádí již od 50. let minulého století. Etické směrnice ale nepovolují uchovávat lidská embrya déle než 14 dní. Pokud by se tato omezení uvolnila, během deseti až patnácti lety by mohl být EctoLife běžnou pomůckou.”

Zdroje: www.echo24.cz, www.scienceandstuff.com, www.timesnownews.com