Starověká sídliště na vodě
V období od roku zhruba 6 000 př. n. l. až do 16. st. n. l. si ve Skotsku, Irsku, Walesu a na ostrově Man tehdejší obyvatelé budovali crannogy. Některé jsou dokonce starší než Stonehenge. „Crannog (výsl. krenig/krenidž) je umělý ostrov v jezeře, mokřadu nebo ústí řeky,“ vysvětlil A. Brown z UiT Arctic University of Norway v odborném článku o výzkumu crannogů, který spolu s kolegy zveřejnili v časopise Antiquity (cambridge.org). Byly budovány na mělkých útesech či vyvýšeninách na dně vodních ploch z dostupných materiálů, dřeva, rašeliny, kamenů. Byly kruhového tvaru, s průměrem do třiceti metrů. Život jejich obyvatel byl pro archeology vždy určitou záhadou kvůli nedostatku „studijního materiálu“. Objekty v mokřadech se zkoumají hůře než ty na souši, takže nový výzkum je poměrně významný a díky podvodní archeologii a novým technologiím přinesl překvapivá zjištění.
Výzkumy překvapily
Nejdříve ke stáří crannogů. Až do roku 2019 měli badatelé obecně za to, že se stavěly v době železné (800 př. n. l. - 43 př. n. l.). Nyní je zcela zřejmé, že ty nejstarší jsou až o 3 000 let starší, spadají do neolitu, jak naznačuje ve vodě nalezená keramika stará 6 000 let. Brownův tým zkoumal skotský crannog z doby 500 l. př. n. l. – 10. n. l. a dva v Irsku z období 650 až 1300 n. l. Při výzkumu byla použita analýza sedimentární starověké DNA (sedaDNA), která poodhalila i život a chování obyvatel těchto kruhových ostrůvků. Rozbor sedaDNA pomohl určit rostliny a živočichy. Ví se tedy, že se na těchto ostrůvcích pěstovalo obilí, ale i neobvyklé rostliny, jako jedovatá kapradina. Výzkumníci soudí, že se používala jako podestýlka nebo krytina střechy. Nalezeny byly úlomky kostí chovných zvířat jako krav, prasat, ovcí a koz. Od pravěku bylo okolí umělých ostrovů místem obchodu a setkávání lidí. Další analýzy sedimentů ale naznačily, že se na ostrůvcích pořádaly obřady, společenská setkání a oslavy „vysokého statusu“, jak Brown a jeho kolegové předpokládají.
Vítejte na crannogu
Dle všech nálezů a analýz pak Brownův tým dospěl k závěru, že crannogy byly v době železné (8. st. př. n. l. – 1. st. n. l.) využívány jako zemědělské usedlosti. Ač je pro archeology často obtížné určit konkrétní lidskou činnost, artefakty, keramika a úlomky kostí ukazují, že se tato místa vyvinula v místa shromažďování privilegovaných vrstev. Od středověku (5.-16. st.) se tu pořádaly honosné večírky pro smetánku, kde bohatí a slavní okázale předváděli svou moc, postavení a bohatství, pravděpodobně i sexuální rituály sloužící k uctění bohů. Důvod proč byly crannogy opuštěny a přestaly se stavět, není znám. Vědci nenašli žádnou lidskou DNA, ani třeba ostatky lidí v bažinách. Dle Browna byly tyto ostrovy „do značné míry místem pro živé.“ Vědci v tomto výzkumu pokračují. Dá se předpokládat, že tato nová zjištění nejsou ta poslední.
Zdroje: www.livescience.com, allthatsinteresting.com, www.ancient-origins.net
