V našich končinách se ukazuje, že v odborných sférách nejsou tak zkušení lidé, jako v zahraničí. Často se totiž používají nepřesné diagnostické metody. Chronický únavový syndrom je zjištěn čtyřikrát častěji u žen než u mužů.

Nejčastější věkovou kategorií jsou lidé mezi 40 až 50 lety. Obvyklým způsobem jsou lékaři schopni vyléčit maximálně 10 % pacientů. Včasné odhalení onemocnění je zásadní. Pokud není syndrom řádně léčen, hrozí částečná nebo úplná invalidita.

Příčina onemocnění

Jak syndrom vzniká, není ale odborníkům jasné. Mají za to, že hlavním spouštěčem je stres, špatná životospráva a genetické dispozice. Největším viníkem je oxidativní stres, protože ten má negativní vliv na orgány v těle. Je na počátku zánětlivých, autoimunitních i nádorových onemocnění.

Pokud je nemoc včas diagnostikována, ideálně do dvou let, pacienti reagují lépe na zvolenou léčbu. Pokud pacient trpí neodhalenou chorobou více  než pět let, jeho šance na uzdravení klesá. Důležité je včasné rozpoznání příznaků.

Hlavní příznaky únavového syndromu:

1.) Cítíte se stále vyčerpaní. Celý den, bez ohledu na denní dobu, nebo aktivity jste stále unavení.

2.) Jste dlouhodobě ve stresu.

3.) Máte potíže se spánkem i usínáním. 

4.) Trápí vás bolesti svalů a kloubů.

5.) Často vás bolí hlava, nebo máte aurické migrény.

6.) Nedýchá se vám dobře, máte často ucpaný nos a během noci dýcháte pusou.

7.) Máte potíže s pamětí. 

8.) Bolí vás v krku a máte zvětšené uzliny.

9.) Špatně se soustředíte, máte špatnou náladu a deprese.

10.) Sledujete zhoršení paměti a nemůžete udržet pozornost.

„I když nejsou známy žádné specifické metody prevence, chronickému únavovému syndromu se můžete vyhnout při dodržování návyků zdravého životního stylu. Doporučuji omezit stres, zdravě se stravovat, vyhýbat se toxinům. Pomůže i aktivní odpočinek ve formě sportu či cvičení,“ sdělil prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D., z brněnské kliniky Cellthera. 

Holmesova kritéria 

Diagnóza se přesně určuje podle tzv. Holmesových kritérií. Pro určení musí být přítomné dva hlavní příznaky. Těmi jsou opakující se výrazná únava a rychlá unavitelnost trvající déle než 6 měsíců.

Objevují se vedlejší příznaky, jako je zvýšená teplota (37,3–38 °C), bolesti v krku se zarudnutím sliznice, bolestivost lymfatických uzlin, únava svalů, bolesti kosterního svalstva a celková bolest hlavy.

Jsou přítomny neuropsychické poruchy, jako je světloplachost, přechodné poruchy zraku, předrážděnost, snížená schopnost koncentrace, deprese, poruchy spánku – spavost i nespavost, drobné, hmatné lymfatické uzliny kolem kývačů hlavy.

Fukudova kritéria

Americký lékař Keiji Fukuda ještě pozměnil kritéria a doplnil je o důležitý diagnostický algoritmus. Podle něj je důležité sledovat přesně klinicky ověřitelnou únavu trvající více než 6 měsíců, trvalou nebo se stále vracející, s určitelným začátkem. 

Únava není v žádném případě důsledkem tělesné zátěže, není významně ovlivněna odpočinkem a vede k podstatnému omezení dříve dosahované úrovně výkonnosti zaměstnání nebo vzdělávání. Omezuje pacienta v sociálních nebo osobních aktivitách. 

Nejméně 4 z následujících příznaků předcházejících projevům únavy:

1.) zhoršení paměti nebo koncentrace

2.) bolesti v krku

3.) bolestivé lymfatické uzliny

4.) bolesti svalů

5.) bolesti kloubů

6.) bolesti hlavy

7.) neosvěžující spánek

8.) neurologické a psychické obtíže

9.) zhoršení únavy po námaze

Pokud pozorujete čtyři z těchto příznaků, požádejte svého lékaře o vyšetření na Jeden z druhů únavového syndromu. Rozeznáváme: CFDIS – syndrom chronické únavy a porušení funkce imunity PFS – povirový únavový syndrom PISF – postinfekční únavový syndrom.

Zdroje: https://celltheraclinic.cz, www.neurologiepropraxi.cz