Byl chladný podzim roku 1350, čtyřiatřicetiletý Karel se však pod těžkým brněním potil. Cítil, jak mu stéká kapka potu po zádech a lechtá ho. Přitáhl otěže svému koni, jenž nervózně přešlapoval a stejně jako jeho pán čekal na pobídku k akci. Zvuk trubek ohlásil začátek nového turnaje.
Karel se nadechl, zvedl těžké dřevěné kopí, pobídl koně a tryskem se hnal na soupeře. Rytíři se na sebe hnali jako dva štvaní psi. Najednou Karel ucítil prudkou bolest. Soupeř ho zasáhl tak silně, že ho vymrštil ze sedla. Kůň běžel dál a českému panovníkovi se zpomalil svět. Padal obličejem k zemi. Když dopadl, uslyšel temné křupnutí a zahalila ho tma.
Nebezpečné ochrnutí
Karel IV. spadl na střed brady. Vyrazil si 6 zubů, zlomil si a vykloubil dolní čelist. To by možná nebylo nic tak strašného, jenže spotřebovaná kinetická energie se přenesla tělem a došlo k vykloubení levého meziobratlového kloubu C5/C6, s přesmyknutím a zaklíněním kloubních výběžků. Došlo ke krvácení do páteřního kanálu a pohmoždění míchy. Král Karel IV. ochrnul na všechny 4 končetiny.
Karel IV.
Král Karel IV. na pokraji smrti
„Karlův úraz byl velmi těžký. Je s podivem, že jej vůbec přežil. Již jenom rychle se rozvíjející mohutné otoky a krevní výrony jazyka, spodiny ústní, obou podčelistních krajin mohly způsobit úplný uzávěr dýchacích i polykacích cest, na čemž se nepochybně podílela i zraněná krční páteř," píše ve své studii Doc. MUDr. Jiří Ramba, DrSc.
Proto bylo nutné, aby zasáhl studovaný lékař. Byla provedena jedna z nejvýznamnějších operací vrcholného středověku.
Zázračná operace
Nejdříve lékař odstranil krevní sraženiny z úst. Pak mezi zuby dolní čelisti provlékl drát a začal ošetřovat potrhanou okostici, sliznici a na závěr nejspíše i kůži. Mezi tím uvolnil zaraženou bradu a usadil ji na původní místo. Poté začal opravovat skus tak, že bradový úlomek vysunul vzhůru. Nyní bylo nutné čelist znehybnil. Odborníci předpokládají, že chirurg použil koženou bandáž, která měla vystřižený otvor pro bradu.
Český král a římský císař Karel IV.
Natahování krční páteře
Operace však u konce rozhodně nebyla. Bylo nutné ošetřit krční páteř. Florentský kronikář Matteo Villani zapsal, že „lékaři při léčbě sáhli k nejsilnějším prostředkům, kdy panu Karlovi byly vytrhány vlasy z hlavy.“ Očividně tedy tahali krále za hlavu pomocí vlasů a natahovali mu tak páteř, aby se obratle dostaly na své místo.
Dlouhá rekonvalescence
I když se zákroky povedly, Karla IV. čekalo dlouhé pooperační období, v němž bojoval s dýcháním, bolestí, otoky, výrony a proleženinami. Je až nepředstavitelné, že tak významný panovník byl zcela odkázán na pomoc druhých, ať šlo o vyprazdňování, krmení tekutou stravou a prevenci před infekcemi. Karel IV. spadl na samotné dno a nebýt jeho osobního lékaře Havla ze Strahova, který ho vytáhl z deprese, možná by se učebnice o králi zmiňovaly jen okrajově. (Zdroj: www.prolekare.cz)
