Ve sklepě univerzity byla zapomenutá lebka. Z 3D rekonstrukce vyšla krásná žena

Elena Velímská | 26. 5. 2022

Tým australských odborníků mnoha oborů pomocí 3D vrátil úsměv na tvář neznámé mladé dívce ze starověkého Egypta. Její jméno a kdo byla, dávno odvál čas. Vědci ji pojmenovali Meritamum, což znamená miláček boha Amona a věří, že tím, že jí dali jméno a tvář, částečně napravili její tragický konec a ztrátu identity v suterénu univerzity.     

Z egyptského hrobu do krabice v suterénu

Osud krásné Meritamum nejspíš navždy zůstane záhadou, stejně jak se do suterénních prostor lékařské budovy Melbournské univerzity dostala její mumifikovaná hlava. Předpokládá se, že ji mohl přivézt z Egypta F. W. Jonese, když se účastnil archeologického průzkumu před tím, než se v roce 1930 stal vedoucím katedry anatomie. Svůj egyptský úlovek nejspíš jen odložil, možná na pozdější zkoumání. Odstranění obvazů z nalezené hlavy nabalzamované pro posmrtný život bylo riskantní, vědci se proto rozhodli pro CT. Zjistili, že je ve velmi dobrém stavu. „CT sken otevřel spoustu otázek a možností zkoumání, uvědomili jsme si, že je to skvělá forenzní a výuková příležitost pro společný výzkum,“ řekl člen týmu parazitolog a kurátor Dr. R Jefferies.

1100 let stará mumie ženy měla na nohou tenisky, vědce zmátl moderní styl
Cestování

1100 let stará mumie ženy měla na nohou tenisky, vědce zmátl moderní styl

První kroky

Mumifikovanou hlavu, lépe řečeno skeny nejprve zkoumala forenzní egyptoložka Dr. J. Daveyová z Monashovy univerzity. Podle čelistí a očních důlků určila, že jde o ženu ze starého Egypta. Odhadla, že žila mezi lety 1500 až 331 př. n. l. a zemřela ve věku 18 až 25 let. Doktorka neměla k dispozici žádné kosti, ale předpokládá, že mohla měřit 162 cm. Podle jemného plátna obvazů se domnívá, že Meritamun pocházela z vysoce postavené rodiny. Skeny odhalily, že měla zubní kazy a dva abscesy. Studentka S. Gorskiová podle řídkých propadlých kostí zjistila, že dívka trpěla anémií. Obojí je možnou příčinou úmrtí, ale bez zbytku těla to nelze říct jistě. „Anémie je u těl ze starého Egypta velmi častá, ale obvykle není příliš jasně vidět, pokud se nemůžete podívat přímo na lebku," řekla, „Ale při pouhém pohledu na snímky to bylo naprosto jasné. Skutečnost, že se dožila dospělosti, naznačuje, že jí začala trpět později."

Zdroj: Youtube

Cesta k oživení

Prvním krokem k rekonstrukci tváře bylo vytvoření lebky na 3D tiskárně, kterou měl na starosti odborník vědecké fotografie G. Mitchell. Aby zachytil detaily čelistí a lebeční části, musel ji vytisknout ve dvou částech, tisk trval 140 hodin. „Byl to nesmírně obohacující proces, když jsem mohl lebku z CT dat na obrazovce přeměnit na hmatatelnou věc, se kterou lze manipulovat a zkoumat ji,“ řekl. A pak se do práce pustila sochařka J. Mannová, která využila všech svých uměleckých schopností a znalostí z univerzitních studií forenzní antropologie. „Je neuvěřitelné, že její lebka je po takové době v tak dobrém stavu, a model, který Gavan vyrobil, měl nádherné detaily." Z anatomických poměrů lebky a výpočtů pak z hlíny nanesla svalstvo obličeje, zrekonstruovala i mírný předkus. Poté byla hlava odlita do polyuretanové pryskyřice. Pro barvu pleti vědci zvolili tón běžný u starověkých Egypťanů, inspirací pro účes jim byla Rai z Egyptského muzea v Káhiře.

Zdroj: Youtube

Egyptská dívka Meritamun

Další zkoumání, jak badatelé věří, odhalí o životě krásné Meritamum víc. Radiokarbonové datování může poskytnout přesnější období, ze kterého pochází. S. Gorskiová také doufá, že se podaří rehydratovat maličký kousíček odebrané tkáně z krku, a tak zjistit, proč trpěla anemií, zda měla jiné nemoci a na základě dalších analýz zjistit, například, co jedla a pila a kde tak mohla žít. Meritamun se do rodné země nevrátí, nyní ale odpočívá ve speciální archivní skříňce v Muzeu anatomie a patologie H. B. Allena Fakulty biomedicínských věd, obličejem vzhůru tak, jak byla pohřbena. „…je to tak uctivější,“ řekl kurátor muzea R. Jefferies, „Kdysi to byl živý člověk …, na to nesmíme zapomínat." A prý i přes pevné obvazy zbarvené oleji a balzamovacími tekutinami jsou její jemné rysy zřetelné.

Záhada Tollundské mumie: Proč se muž, kterého zavraždili, šťastně usmívá
Cestování

Záhada Tollundské mumie: Proč se muž, kterého zavraždili, šťastně usmívá

Zdroje: newatlas.com, pursuit.unimelb.edu.au

.

Tagy Amon Egypt Egyptské muzeum v Káhiře Káhira Starověký Egypt univerzita