K jedinečnému objevu přispěly náhody
Profesor matematiky a fyziky A. Čuvyrov z Baškirské státní univerzity se jednoho dne probíral archiváliemi města Ufa a náhodou narazil na zmínku o záhadných deskách z bílého kamene, které na Urale objevila v 18. století ruská expedice. Čuvyrova to zaujalo a v roce 1995 dal dohromady tým, se kterým vyrazil na Ural s cílem kameny najít. Pátrali po nich dlouho, i z vrtulníku, ale bez úspěchu. Až při další výpravě se na ně usmálo štěstí. Náhodou narazili na občana vesničky Čandar, který jim sdělil, že má jednu takovou na zahradě. Nevěřili, ale šli se podívat. „Na první pohled jsem pochopil, že to není obyčejný kus kamene," řekl Čuvyrov, „ale skutečná mapa, a to ne obyčejná, ale trojrozměrná.“ Profesor pojmenoval kamennou mapu Kámen Daška podle své vnučky, která se ten den narodila. Bylo to 21. července 1999. Kameni se také říká Čandarská deska nebo Mapa Stvořitele.
Pradávná mapa Uralu
Čuvyrov nechal kámen odvézt a badatelé byli ohromeni. Kámen Daška je 148 cm vysoký a 106 cm široký a váží jednu tunu. Na první pohled jsou na něm podivné čáry, které jsou ve skutečnosti přesná 3D topografická mapa Baškirska a určité oblasti Uralu v měřítku 1:1,1 kilometrů. Zkoumali ji kartografové, geologové, chemici i matematici. Zjistili, že jsou na ní přesně zakreslené přehrady a zavlažovací kanály a řeky Bělja, Ufimka a Sutolka. Je tam zřetelný dlouhý Ufský kaňon a Ufská výšina. Kromě toho jsou na Dašce hieroglyfy v neznámém jazyce, které nebyly rozluštěny. Předpokládá se, že by mohly nějak souviset se staročínštinou.
Neuvěřitelné a záhadné
Mapa zcela jistě není přírodního původu. Je vytvořena ze tří vrstev. Asi osmnácticentimetrová vrstva je z neznámé cementové nebo keramické směsi na bázi dolomitu. Druhá je dva a půl centimetrů silná a je diopsidového skla, které je obohaceno křemíkem. Je potažena tenoučkou vrstvou směsi vápníku a porcelánu, která buď měla mapu chránit, nebo rozptylovat světlo a tím ji osvětlit. Pokud jde o stáří, baškirští badatelé podle mušlí nalezených v kameni odhadují, že je Kámen Daška starý 120 milionů let. Jedna mušle z čeledi Gyrodeidae mohla být až 500 milionů let stará, stáří druhé Ecculiophalus je až 120 milionů let. Proč byly neporušené ulity v kameni lze těžko říct, stejně tak, zda to byl úmysl. Jiní vědci neberou mušle v úvahu a milionové stáří zpochybňují. Říkají, že mohla vzniknout tak před 3 tisíci lety. Rytiny prý analýzami není možné datovat.
Stvořitelé mapy
Vzhledem k naprosto přesnému a detailnímu vyobrazení geografických prvků na mapě a dokonalému, vyspělému zpracovaní jsou odborníci z Wisconsinské historické společnosti přesvědčeni, že musela být vytvořena na základě pozorování z ptačí perspektivy. Vytvořila ji neznámá starověká civilizace, která měla létající stroje? Sloužila jim mapa k navigaci? Předpokládá se, že je kamenná mapa jen fragmentem dalších kamenů a dohromady tvoří 3D mapu celé Země. Vytvořil ji tedy nějaký neznámý „architekt světa“? Geografický „Stvořitel?“ Tyto otázky nemají odpověď. Jsou však i pochybovači, kteří bez hledu na stáří kamene tvrdí, že to nejsou rytiny, ale trhliny, že to není mapa Baškirska, ale jen zajímavá hříčka přírody. Nicméně není to jediná záhadná mapa na světě ani záhadný jev. Takže kdo ví?
