Zdroj: Flicr.com
Letecké snímky odhalily v Rusku obří útvar. Vytvořila ho neznámá civilizace
Také patříte k těm, kteří se rádi koukají na Google Earth a zkoumají neznámé destinace z ptačí perspektivy? To, že nemusí jít pouze o zábavu, dokázal amatérský badatel Alexander Šestakov, který díky této aplikaci našel nejstarší geoglyf na světě.
Psal se rok 1989. Alexander Šestakov se vydal s kamarádem na túru do národního parku Zyuratkul na Urale. Na svazích stejnojmenného pohoří, kde se rozprostírala mýtina, si všiml, že tráva zde neroste rovnoměrně a vytváří úzké, ale pravidelné cestičky. Něco mu na nich nesedělo, ale velmi brzy na ně zapomněl. O 22 let později se však na místo vydal znovu. Zvláštně pokroucená tráva tam stále byla. Po návratu domů ho napadla zajímavá myšlenka. Sedl si za počítač a spustil aplikaci Google Earth. Když našel konkrétní místo, zatajil se mu dech. Na úbočí hory byla kresba ve tvaru losa.
Zdroj: Profimedia.com
Satelitní obrázek jasně ukazoval čtyři nohy, protáhlou hlavu, dlouhé ucho, paroh a dokonce i chlupy na hřbetě zvířete. Celá struktura byla obrovská. Nadšený nálezce kontaktoval archeology. Výzkum následně proběhl pod taktovkou Stanislava Grigorjeva z Institutu čeljabinské historie a archeologie.
Ural a nejstarší geoglyf
Vědci nejdříve nasedli do hydroplánu a padákového kluzáku a na obrovský obrazec se podívali v reálném čase ze vzduchu. Pak se pustili do vykopávek. Zjistili, že los se diagonálně rozpíná až do délky 275 metrů a je tvořen příkopy hlubokými 30 centimetrů a širokými mezi 4,5 metry až 10 metry. Ty byly zasypané kameny. Větší kousky tvůrci umístili po okrajích, menší doprostřed. Kopyta zvířete byla vyplněna směsí půdy a štěrku.
Nedaleko obrazce bylo nalezeno 155 kamenných nástrojů, vyrobených tzv. štípanou technikou, jež se používala v neolitu mezi rokem 3000 až 4000 před naším letopočtem. Radiokarbonové datování potvrdilo, že jsou starší více než 6000 let. Los z Uralu se tak stal nejstarším geoglyfem na světě.
K čemu ale sloužil? Obecně jsou tyto obří kresby na zemském povrchu, viditelné pouze ze vzduchu či z vyvýšeného místa, považovány za určitou formu soch určených k uctívání. Pár badatelů si také myslí, že mohly symbolizovat souhvězdí a planetární události, jako například rovnodennost či slunovraty. Mohlo jít také o teritoriální značky. Daleký návštěvník tak mohl rychle poznat, že se blíží na území určitého kmene.
Losa stavěly i děti
Co konkrétně symbolizoval los z Uralu? To zatím vědci netuší. Podle různých rozměrů nástrojů, od dlouhých kolem 17 cm a těžkých až tři kila, po ty, co měřily pouze 2 cm, však předpokládají, že obrazec kreslili jak dospělí, tak i děti. „Na tvorbě se podílela celá komunita. Lidé tak byli zapojeni do sdílení hodnot. Los tak mohl být symbolem jednoty," říká Stanislav Grigorjev.
Neznámá je i dávná kultura, která měla geoglyf vytvořit. „Myslíme si, že los je pozůstatkem megalitické civilizace, jež za sebou na území Uralu zanechala také megality, dolmeny, menhiry a velký kulovní komplex na ostrově Vera. O těchto lidech však nic dalšího nevíme," říká vědec.
Zdroj:
