Psal se rok 1989. Alexander Šestakov se vydal s kamarádem na túru do národního parku Zyuratkul na Urale. Na svazích stejnojmenného pohoří, kde se rozprostírala mýtina, si všiml, že tráva zde neroste rovnoměrně a vytváří úzké, ale pravidelné cestičky. Něco mu na nich nesedělo, ale velmi brzy na ně zapomněl. O 22 let později se však na místo vydal znovu. Zvláštně pokroucená tráva tam stále byla. Po návratu domů ho napadla zajímavá myšlenka. Sedl si za počítač a spustil aplikaci Google Earth. Když našel konkrétní místo, zatajil se mu dech. Na úbočí hory byla kresba ve tvaru losa.

Satelitní obrázek jasně ukazoval čtyři nohy, protáhlou hlavu, dlouhé ucho, paroh a dokonce i chlupy na hřbetě zvířete. Celá struktura byla obrovská. Nadšený nálezce kontaktoval archeology. Výzkum následně proběhl pod taktovkou Stanislava Grigorjeva z Institutu čeljabinské historie a archeologie.

Ural a nejstarší geoglyf

Vědci nejdříve nasedli do hydroplánu a padákového kluzáku a na obrovský obrazec se podívali v reálném čase ze vzduchu. Pak se pustili do vykopávek. Zjistili, že los se diagonálně rozpíná až do délky 275 metrů a je tvořen příkopy hlubokými 30 centimetrů a širokými mezi 4,5 metry až 10 metry. Ty byly zasypané kameny. Větší kousky tvůrci umístili po okrajích, menší doprostřed. Kopyta zvířete byla vyplněna směsí půdy a štěrku.

Nedaleko obrazce bylo nalezeno 155 kamenných nástrojů, vyrobených tzv. štípanou technikou, jež se používala v neolitu mezi rokem 3000 až 4000 před naším letopočtem. Radiokarbonové datování potvrdilo, že jsou starší více než 6000 let. Los z Uralu se tak stal nejstarším geoglyfem na světě.

K čemu ale sloužil? Obecně jsou tyto obří kresby na zemském povrchu, viditelné pouze ze vzduchu či z vyvýšeného místa, považovány za určitou formu soch určených k uctívání. Pár badatelů si také myslí, že mohly symbolizovat souhvězdí a planetární události, jako například rovnodennost či slunovraty. Mohlo jít také o teritoriální značky. Daleký návštěvník tak mohl rychle poznat, že se blíží na území určitého kmene.

Losa stavěly i děti

Co konkrétně symbolizoval los z Uralu? To zatím vědci netuší. Podle různých rozměrů nástrojů, od dlouhých kolem 17 cm a těžkých až tři kila, po ty, co měřily pouze 2 cm, však předpokládají, že obrazec kreslili jak dospělí, tak i děti. „Na tvorbě se podílela celá komunita. Lidé tak byli zapojeni do sdílení hodnot. Los tak mohl být symbolem jednoty," říká Stanislav Grigorjev.

Zdroj: Youtube

Neznámá je i dávná kultura, která měla geoglyf vytvořit. „Myslíme si, že los je pozůstatkem megalitické civilizace, jež za sebou na území Uralu zanechala také megality, dolmeny, menhiry a velký kulovní komplex na ostrově Vera. O těchto lidech však nic dalšího nevíme," říká vědec.

Zdroj:

www.extrastory.cz, www.htoikak.ru, www.ancient-origins.net