Ruský vědec strčil hlavu do urychlovače částic. Šílený pokus měl krutý dopad

17. září 2020 četba na 2 minuty
Částice těsně před srážkou

Částice těsně před srážkou

Foto: Shutterstock.com

Porušení bezpečnostních pravidel práce či pouhá nepozornost mohou vést k tomu, že stroj dělníkovi usekne prsty na rukou nebo do sebe vtáhne volně vlající vlasy. Jakému riziku ale čelí vědci, kteří pracují s urychlovačem částic, v němž se volně pohybují nabité protony vydávající silné ionizující záření? Co by se stalo, kdyby je protonový paprsek nešťastnou náhodou zasáhl?

Nikdo to nevěděl až do roku 1978, kdy se takový úraz přihodil. V Institutu fyziky částic v ruském městě Protvino pracovníci při jednom z experimentů nakrátko vyřadili urychlovač částic z provozu a opětovně ho zase zapojili. Zapomněli přitom však zapnout i výstražná znamení, která informovala o aktivním stavu přístroje. O něco později urychlovač signalizoval závadu. 36letý fyzik Anatolij Bugorski se chtěl podívat, v čem může být problém, a vstrčil do stroje hlavu.

V ten moment mu hlavou projel protonový paprsek. Bugorski prý spatřil záblesk "jasnější než tisíc Sluncí", ale necítil bolest. Urychleně se vrátil ke svému stolu a předstíral, že se nic nestalo.

Ve skutečnosti dostal zásah radiace o síle 200 000 až 300 000 radů, která mnohonásobně přesahuje smrtelnou dávku. Nebylo možné, aby se incident obešel bez následků.

Dostavily se hned v noci. Bugorskiho obličej natekl tak, až byl k nepoznání, a začala se mu odlupovat kůže. Spěchal do nemocnice, kde mu lékaři šetrně sdělili, že se bude muset připravit na pomalou a bolestivou smrt.

V příštích několika dnech byli doktoři schopni vysledovat cestu, kudy se protonový paprsek ve fyzikově hlavě ubíral: pronikl zadní částí hlavy, prošel levou částí mozku ke střednímu uchu a vylétl ven levou nosní dírkou. To vše v tempu blížícím se rychlosti světla.

Navzdory prvotnímu pesimismu však Anatolij Bugorski nezemřel. Ohluchl na levé oko, ochrnul na levou část obličeje a začal trpět epileptickými záchvaty, paprsek ale naštěstí nezasáhl klíčové oblasti mozku, jejichž destrukce by znamenala okamžitou smrt. Muž byl schopen dokončit na univerzitě doktorát a pokračovat ve vědecké činnosti.

Protože v Sovětském svazu bylo zvykem veškeré nehody související s atomovou energií přísně utajovat, Bugorski o svém případu nesměl více než deset let hovořit.

Akční letáky