Zdroj: Javier Cruz Acosta / Shutterstock
Vědci posvítili UV paprskem na starý pergamen a užasli. Objevilo se ztracené biblické tajemství
Vatikánská knihovna skrývá mnohá tajemství. Je totiž jednou z nejstarších na světě. Není divu, že ji vyhledává řada historiků a archeologů s cílem objevit dávno zapomenuté texty. Na jednoho z nich se usmálo štěstí. Našel část Matoušova evangelia napsaného ve staré syrštině.
Jedná se o vzácnost nevyčíslitelné hodnoty. „Tradiční syrské křesťanství zná několik překladů Starého a Nového zákona. Donedávna ale byly známé pouze dva rukopisy, obsahující interpretaci evangelií,” říká lingvista z Rakouské akademie věd Grigory Kessell. Biblický text se ale od řeckého originálu mírně liší.
Zatímco dnes se v knize Matouš, kapitole 12:1 dočteme: „Ježíš prochází obilím, když jeho učenci dostali hlad. Začali tak trhal klasy a jíst je.” Nově objevená pasáž říká, že učedníci klasy obilí třeli v rukou a až pak je snědli.
UV záření a Bible
Grigory Kessell na vzácný rukopis narazil náhodou při studiu gruzínské knihy hymnů Membrum Disjectum z 10. století. Když ji vyfotografoval pod UV světlem, všiml si, že mezi řádky prosvítají jiná písmena. Zjistil tak, že má před sebou tzv. palimpsest.
Jedná se o dokument, z něhož bylo původní sdělení záměrně odstraněné vyškrabáním nožem či pemzou a nahrazeno novým textem. „Tato praxe byla běžná. Pergamen byl v pozdním starověku a raném středověku vzácný. Písaři proto kůži s rukopisy, které považovali za méně významné, recyklovali,” vysvětluje vědec.
Odborníci proto listiny během studia prosvítí také UV lampou. Inkoust se do látky totiž během psaní vpije a bez ohledu na to, zda byl odstraněný, stále prosvítá. Dešifrovací technikou byla odhalená již řada klasický děl antického písemnictví nebo pohanské legendy.
Kopie evangelia
Matoušovo evangelium bylo pravděpodobně napsané někdy v druhé polovině prvního století. Nově objevený text je asi o 200 let mladší. „Původní syrské a staré latinské kopie se často liší,” vysvětluje bývalý profesor syrštiny na Oxfordské univerzitě Sebastian Brock.
„Až během středověku se podoba biblických textů postupně více standardizovala. Nálezy tohoto druhu jsou proto významné pro studium rané historie Starého i Nového zákona, předtím, než dosáhly moderní podoby.”
Zdroje: www.livescience.com, www.dailymail.co.uk, www.cambridge.org
