• Zdá se, že si Václav Havel vždy vybíral milenky inteligentní, sečtělé a půvabné.

Anna Kohoutová

Velkou láskou Václava Havla byla v 70. letech Anna Kohoutová, bývalá žena dramatika Pavla Kohouta a matka spisovatelky Terezy Boučkové. Ta jejich vztah zachytila ve scénáři k filmu Zemský ráj to napohled, který v roce 2009 natočila Irena Pavlásková. Přímo z náruče krásné Anny putoval Havel v roce 1979 do vazby, kde ho čekalo zatím nejdelší odloučení od Olgy i od přátel – na dobu čtyř a půl let. Během té doby se z Anny a Olgy staly blízké přítelkyně, které si navzájem předčítaly jeho dopisy z vězení. Nikdy v nich nezapomněl Annu pozdravovat.
Havel v dopisech docela odvážně náklonnost k jiným ženám neskrýval. Napsal například: "Pozdravy všem mým přátelům, polibky všem mým dívkám (pokud ještě nějaké mám)." nebo: "Nejsem vůbec překvapen, že se v mých snech (i v bdělém stavu) objevují různé ženy a snaží se, různými chytrými způsoby, mě svést. (Před časem to například byla Běla. Pozdravuj ji ode mne!)“

  • Olga přitom byla pozoruhodná bytost, která svým chováním i jistým kouzlem osobnosti přitahovala nejednoho muže. Měla přirozený šarm a krásu. Básník a dramatik Josef Topol o ní prohlásil, že vypadá jako aristokratka a také se tak chová. Když se Havel vrátil z vězení, přišla pravdomluvná Olga s přiznáním, že během doby, kterou strávil za mřížemi, se sblížila s Janem Kašparem, hercem Divadla Na tahu. Byl o dvacet let mladší a na rozdíl od Havla neměl žádné tvůrčí ambice. Zjevem byl Havlovi dost podobný a na jevišti také hrál jeho postavu Vaňka. S Olžiným doznáním se Václav dlouho nemohl srovnat. Dohodli se, že se nerozejdou, ale každý si bude žít svůj soukromý život.

Jitka Vodňanská

Několik týdnů po propuštění do Havlova života vstoupila psycholožka Jitka Vodňanská. Prý ho rozveselovaly její jiskřivé oči a smysl pro humor. Právě ona zastávala názor, že ho přitahují silné ženy, u nichž hledá ochranu, ale zároveň cítí potřebu se vůči nim nějak vymezovat. Manželství s Olgou byl podle ní vlastně protest proti dynamické matce, kterou miloval, ale nebyli si dostatečně blízcí.
Vznikl tak zvláštní čtyřúhelník. Jitka byla přijata do rodiny. I se synem Tomášem z předchozího manželství začala jezdit na Hrádeček, kde trávila celé léto. Jak píše ve své knize politolog John Kean, vše se vyvíjelo jako obvykle až do chvíle, kdy v roce 1984 s Havlem otěhotněla.

Jitka Vodňanská možná zvolila potrat i proto, že viděla, jak neohrabaně se Havel chová vůči jejímu synovi Tomášovi. „Pan prezident měl vždycky k dětem trošku rozpačitý vztah, neměl je, a tak to s nimi nijak zvlášť neuměl,“ říká Ladislav Špaček a popisuje natáčení vánočního pořadu pro Českou televizi, pro Studio kamarád. „Byli jsme tenkrát v Domě dětí na Pražském hradě a vše vedl dramaturg Chalupa, který léta dělal toto vysílání. Vybrané byly i děti, asi patnáct se jich sesedlo na koberci kolem prezidenta a on jim vyprávěl. Měly připraveny otázky, kterými je televize vybavila. Jeden chlapeček se zeptal: „Pane prezidente, pomáhal jste slabším?“ A prezident na to: „Chlapče, tak zrovna v tomhle jsem naprosto vynikal. Například i ve vězení, kde byli obrovští chlapi, a když někdo ubližoval slabšímu, tak jsem se postavil před něj a řekl jsem: Vždycky s ním musíš vycházet dobře. Usmiřoval jsem je a nikdy jsem nenechal nikomu ubližovat. Víte, děti, když pomůžete slabšímu, uděláte dobrý skutek. To se vám najednou po těle rozlije takový krásný pocit, jako když si dáte panáka…“ Zaznělo Stop! a tuhle pasáž jsme po dohodě s televizí vystřihli.“
S Jitkou Vodňanskou „chodil“ Václav Havel intenzivně šest let, později zůstali přáteli. Na jedné pohlednici jí napsal text, kterým snad nejlépe vystihl svůj vztah k ženám: "Milá Jitko, děkuju ti za dopis a za velmi relevantní analýzu mé osobnosti. Až na dvě podrobnosti je přesná. Jedna z nich, týkající se žen, není zrovna stereotyp. Vždycky mě přitahovala jinakost a neopakovatelnost."