Vědci nšli největší a nejstarší organismus na světě. Běžně ho najdete i u nás

Elena Velímská | 24. 8. 2022

Houbaři své rekordní úlovky obvykle měří na centimetry, kila, množství… Houby ale ta svá„nej“ skrývají pod zemí. Skutečnou „rekordhoubou“ je nám známá václavka, lépe řečeno jeden její druh, Armillaria ostoyae – václavka smrková. Jedna z nich si už tisíce let roste v oregonském národním lese Malheur.

Jedna velká rodina

Václavky dostaly své jméno podle svatého patrona naší země, protože právě koncem září se v našich lesích vyskytují v hojném množství. Z mnoha druhů rodu václavka je pro běžného houbaře nejspíš nejznámější václavka obecná (Armillaria mellea), kterou známe, jak v trsech vyrůstá z trouchnivějících pařezů. Ač je některými houbaři vyhledávaná a některé druhy mají prý i léčivé účinky, stejně jako ostatní václavky je dřevokazná a i ona parazituje na kořenech a kmenech stromů. Může tak působit škody. Nejškodlivější však je václavka smrková, která je i příčinou choroby kořenů a ničí rozsáhlé smrkové porosty. I to je jeden z důvodů, proč se jejím výzkumem začali zabývat američtí vědci.

V Číně objevili hlubokou jámu. Na dně se skrývá les a mohou tu žít neznámé druhy
Cestování

V Číně objevili hlubokou jámu. Na dně se skrývá les a mohou tu žít neznámé druhy

Obří organismus

V souvislosti s napadenými stromy, především jedlí v Malheurském národním lese v Oregonu se už v roce 1988 začal zaměstnanec Lesní služby G. Whipple václavkou zabývat. Václavky, lépe řečeno jejich podhoubí žije tisíce let a plochou, kterou pokrývá, tak houbu řadí k největším a nejstarším organizmům na světě. Prvotní průzkum ukázal, že v oblasti Maleurského lesa pokrývá plochu zhruba čtyři tisíce metrů čtverečných. Novodobý výzkum DNA václavky smrkové však přinesl překvapivější výsledky. Tým odborníků tam odebral vzorky a spároval je v Petriho miskách. Zjistil, že se jedná o jednoho genetického jedince. Podhoubí jedné jediné václavky pokrývá plochu větší než 10 kilometrů čtverečních. Houba se v podstatě rozrůstá pomalu. Za rok tak o necelý metr až tři. Podhoubí prorůstá kořenovým systémem a pomalu strom hubí. To může trvat dvacet až padesát let. Dál se pak živí odumřelým dřevem. Dle tohoto „tempa“ růstu se stáří této oregonské václavky odhaduje na 2 400 klidně až 8 650 let.

Zdroj: Youtube

Světové prvenství

Vědecký výzkum václavky smrkové, která se rozrůstá v Malheurském národním lese ukázal, že dokud ji nepřekoná nějaký další objev, je to zatím největší a nejstarší houba na planetě a pokud jde o plochu, pak největší suchozemský živý tvor – organizmus. Rozsáhlá podhoubí václavky byla objevena i v jiných částech Spojených států, Kanady nebo Austrálie. Zcela s určitostí se dá říct, že i u nás trs těchto houbiček, který spatříme na pokraji lesa, má své sestřičky na jeho vzdáleném konci.

Sacro Bosco, místo děsu: Tlama do pekla říká: Zde všechen rozum odchází
Cestování

Sacro Bosco, místo děsu: Tlama do pekla říká: Zde všechen rozum odchází

Zdroje: www.scientificamerican.com, www.oregonencyclopedia.org

Tagy Austrálie Houbaření Kanada les Oregon organismus USA