Válečná pýcha Švédska
V roce 1563 vypukla ve Skandinávii Severská sedmiletá válka mezi Švédskem na jedné straně a Dánskem, německým městem Lübeck a Polsko-litevskou unií na straně druhé. Téhož roku švédský král Erik IV. nechal postavit válečnou loď, která dostala jméno římského boha války – Mars. Byla to jedna z prvních třístěžňových lodí v Evropě a měla být pýchou Švédska. Měřila 48 metrů na délku a 13 metrů na šířku. Byla vybavená 107 děly z roztavených kostelních zvonů, zápalnými a střelnými zbraněmi a obrovským množstvím střelného prachu.
Na moře vyplula pod velením švédského admirála Jacoba Baggese v roce 1564. V květnu se švédská flotila v čele s Marsem střetla s dánskými loděmi u ostrova Öland v Baltském moři v první námořní bitvě. Dle záznamů Švédové měli zpočátku převahu. Potopili 16 dánských lodí, o život přišlo 7 000 mužů. Mars si tak vysloužil přezdívku Makalös, což znamená loď, „které se nic nevyrovná“.
První bitva byla pro Mars zároveň poslední. Dne 29. května 1564 šel ke dnu. Proč? To přesně ukázal nález vraku…
Mořský přízrak
Dle legendy chránil vrak Marsu před objevením tajemný mořský přízrak. Jeho objevení vraku provází i příběh. Bratři Richard a Ingemar Lundgrenovi jako malí kluci viděli ve stockholmském muzeu zrekonstruovanou válečnou loď Vasa ze 17. století. Od dětství snili o nalezení Marsu, a tak se dali na dráhu profesionálních potápěčů. Pracují pro společnost Ocean Discovery, jíž je Richard spolumajitelem. Po dvaceti letech pátrání se jim podařilo „mořský přízrak“ obelstít a v srpnu 2011 na dně Baltu, 75 metrů pod hladinou zhruba 18 kilometrů od Ölandu narazili na trosky…
V listopadu se pak díky podmořským snímků podařilo potvrdit, že se skutečně jedná o pozůstatky Marsu.
Nasledující video ukazuje úžasný nález Marsu:
Na dně Baltu
Na rozdíl od Vasy či jiných lodí, v případě Marsu nedostali potápěči povolení vrak či předměty z obav o jejich poškození a vzhledem k hloubce ze dna vyzvednout. A tak se vědci, podmořští archeologové a historici museli spolehnout na potápěče a jejich dálkově řízené průzkumníky. Na sedmiletém podmořském výzkumu Marsu, jehož výsledky badatelé oznámili v roce 2018, se podíleli vědci z Ústavu pro mořský výzkum MARIS při Södertörnské univerzitě ve Švédsku a potápěči z organizace GUE, Västervik Museum, Ocean Discovery a MMT.
Mezi prvními nálezy byl velký stříbrný poklad v podobě mincí, které nechal vyrazit Erik IV. v roce 1563. Vlastně i potvrdil, že trosky lodi patří Marsu. Dále vědci zdokumentovali děla, ruční granáty, velké množství palných zbraní, ale i zbroj jako meče, brnění a helmy. Za velmi významný nález považují kotvě podobný hák, který sloužil k přichycení jiné lodě, aby se na ni posádka mohla nalodit. Je známý z dobových vyobrazení, ale toto je jediný dochovaný exemplář.
Prostřednictvím následujícího videa se můžete podívat na práci na vizualizaci:
V poslední fázi průzkumu se badatelé zaměřili na lidské ostatky na palubách. Na kostrách našli stopy po zraněních, které vypovídají o velmi kruté a krvavé bitvě. Odhaduje se, že na Marsu v době zkázy bylo osm set až tisíc mužů, včetně tří až čtyř set dánských a německých námořníků. Co se tedy tehdy před 460 lety odehrálo?
Mars jde ke dnu
„Mars není jen loď, je to bitevní pole,“ řekl Johan Rönnby, profesor námořní archeologie na Södertörnské univerzitě ve Švédsku během výzkumu. „… při potápění k vraku jste velmi blízko tomu dramatickému požáru na palubě, lidé se navzájem zabíjeli, všechno hořelo a vybuchovalo." Dle dobových pramenů se ví, že se Dánové po své porážce spojili s námořníky z Lübecku. Němci na Mars začali vrhat ohnivé koule, aby ho ochromili. Došlo k požáru. Průzkum však na toto ohnivé peklo poskytl nový pohled.
Na vizualizaci Marsu se můžete podívat na tomto zajímavém videu:
Přestože Mars nebyl stavěný na boj zblízka, přímému střetu se nevyhnul. Němcům se nakonec podařilo přitáhnout se k hořící lodi a dostat se na palubu, možná s úmyslem zmocnit se nákladu. Během válečné vřavy, kdy po sobě námořníci stříleli z arkebuz, ze stěžňů vrhali oštěpy, se vznítil střelný prach. Následkem obrovského žáru došlo k výbuchu nabitých děl. O obrovské explozi, která poslala Mars na dno moře, svědčí trosky přídě lodi, které leží 40 metrů od zbytku trupu lodi.
Vrak Marsu „… poskytuje obraz části vojenské a politické, ale i mezinárodní historie, protože sedmiletá válka probíhala napříč hranicemi států," vysvětlil dánský námořní archeolog Mikkel Thomsen. Díky jedinečným podmínkám Baltského moře to je „… nejlépe zachovalé plavidlo svého druhu, které představuje první generaci velkých evropských válečných lodí se třemi stěžni,“ uvedl ještě Thomsen.
Zdroje: sciencenordic.com, www.nationalgeographic.com, www.ancient-origins.net
