Trieu se narodila někdy kolem roku 225, v době, kdy východočínská dynastie Wu sesadila vietnamskou samosprávu a následné povstání krvavě potlačila. Podle legendy Trieu brzy osiřela a vychovával ji bratr. Když jí bylo 19 let, rozhodla se sestavit vlastní armádu a vytáhnout proti čínským okupantům do boje. Jejímu bratrovi se taková myšlenka vůbec nezamlouvala; sestře radil, ať se raději provdá. Údajně mu odpověděla:
"Chci osedlat bouři, kráčet po nebezpečných vlnách, získat zpět vlast a zničit jařmo otroctví. Nehodlám sklonit hlavu jako prostá žena v domácnosti."
Zahanbila Číňany
Bratr svou umíněnou sestru nedokázal zastavit. Odhodlaně dala dohromady povstalecké vojsko a vyrazila na sever. Během dvou let zvítězila ve třiceti bitvách a Číňané se červenali hanbou, že dostávají na zadek od armády, v jejímž čele stojí žena. Do vlastních letopisů sice zapsali, že museli čelit sérii nebezpečných rebelií ze strany Vietnamců, ale o udatné Trieu se nezmínili.
Zato ve Vietnamu její sláva rostla každým dnem. Povídalo se, že je to žena neskonalé krásy a neobvyklé výšky – podle pověsti měřila téměř tři metry. Její hruď prý zdobila neobvykle dlouhá ňadra, která si před bitvou svazovala za zády. Do bitev se vrhala na slonu a nepřátelé před ní zděšeně prchali.
Krutý konec
V roce 248 se však císař říše Wu opravdu dopálil a k vietnamské hranici poslal obrovské posily. Trieu v poslední bitvě zřejmě padla jako hrdinka, ačkoli některé prameny tvrdí, že spáchala sebevraždu skokem do řeky.
Zůstaly po ní legendy, které jí připsaly božské vlastnosti. Stala se symbolem vietnamského odporu proti čínskému konfuciánství, jež stavělo ženy do podřízené role hospodyněk a matek. Pokud se Vietnamky nehodlaly smířit se ztrátou práv, která jim náležela před čínskou invazí, připomněly si hrdinské činy slavné Trieu a ihned jim bylo lépe na duši. O statečné válečnici si vyprávějí do dnešních dnů.
Zdroje: www.thoughtco.com, chaohanoi.com, en.wikipedia.org
