Kdysi byli považování za nejbrutálnější kmen mezi Balty. Indoevropskou etnolingvistickou skupinou lidí mluvící baltskými jazyky. Mimo Kuronců k ní patřili také Prusové, Žemaité, Zemgalové a Latgalové. Ještě okolo roku 1200 se území Baltů táhlo od severních hranic dnešního Lotyšska až k Moskvě.
První písemná zmínka o Kurech pochází z roku 675, kdy na jejich území, zahrnující dnešní západní Lotyšsko a severozápad Litvy, začali útočit Vikingové. Původní zemědělci, pastevci a rybáři se totiž začali živit více řemeslem a obchodem. Disponovali vzácným artiklem - baltským jantarem. Ve starověku byl nazýván „zlatem severu" a vyvážel se do celé Evropy a severní Afriky. Využíván byl pro výrobu nádobí, sošek a zejména šperků. Kurové tak doslova „seděli" na bohatství. Není divu, že svůj poklad bránili zuby nehty.
Válečníci z Jantarové země a Vikingové
Od 8. století byli Kurové Vikingy systematicky napadáni. Brémsko-hamburský arcibiskup Rimbert ve své biografii svatého Ansgara píše: „V roce 853 shromáždili Dánové loďstvo. Jejich cílem byly kurské země, které chtěli přepadnout a zotročit. Když se kmen dozvěděl o jejich příchodu, začal se mužně bránit. V bitvě Kurové Dány porazili, jejich lodě vydrancovali a okradli je o zlato, stříbro a další poklady." O rok později je zase napadli Švédové. Bohužel, tentokrát se neubránili a sedmi tisícovému vojsku podlehli.
Neprůhledný jantar
„Od roku 830 do roku 930 je zmíněno nejméně deset skandinávských vpádů do kurských zemí. Od druhé čtvrtiny 9. století do poloviny 11. století byl relativní klid. Od poloviny 11. století Kurové přebrali moc a ovládli Baltské moře. Byli aktivnější než Vikingové," říká vojenský historik Dr. Manvydas Vitkūnas. Kurští mořeplavci útočili nejen na lodě na otevřeném moři, ale také napadali pobřeží sousedních zemí.
„Byli pravými piráty. Jejich útočná síla byla tak rozsáhlá, že se před nimi třásli Švédové i Dáni, kteří měli problém se ubránit," vysvětluje Vitkūnas. Podle historika Litevského mořského muzea Dainius Elertas spolupracovali také s Estonci a západními Slovany. Někdy se dokonce zapojili i do válečných výprav svých nepřátel.
Křesťanství a poslední pohané
Kurové si dlouhá staletí dokázali ubránit nejen území, ale také svou kulturu. Zatímco jejich sousedé museli v 11. století přijat křesťanství, oni stále vyznávali své původní bohy a přinášeli jim lidské oběti. Patřili mezi poslední pohanské kmeny Evropy. Církvi tak byli trnem v oku.
Nakonec se i oni museli podvolit. Stáli totiž v cestě spojení území řádu mečových rytířů s řádem německých rytířů. Kurský panovník Baldwin byl odstraněn a nahrazen povolnějším Vilémem Modenským. Ten se v roce 1233 stal 1. kurským biskupem. Dobyté země připadly řádům. Občasné rebelie pohanů byly definitivně zažehnány v roce 1260. Christianizace a následná feudalizace začlenila kuronsko do západoevropského myšlenkového okruhu. Nyní jsou Kurové považováni za vymřelé etnikum.
Zdroj:
www.lt.wikipedia.org, www.pvh.ff.cuni.cz, www.delfi.lt, www.ra.ee
