Už jako malá holčička se zajímala o parašutismus a létání. Oba sny si splnila, když vstoupila do Jaroslavlského leteckého klubu. Psal se rok 1961 a Nikolaj Kamanin, ředitel výcviku kosmonautů, si napsal do svého deníku: „Nemůžeme dovolit, aby první žena ve vesmíru byla Američanka. To by byla urážka ruských vlastenkyň." Začaly se tak hledat vhodné kandidátky. Pravidla byla jasná. Kosmonautka musela být mladší 30 let, měřit maximálně 170 cm a nevážit více než 70 kg. Do ledna 1962 vybrala polovojenská sportovní organizace 400 uchazeček. 16. února 1962 byla Těreškovová spolu s dalšími čtyřmi kolegyněmi vybrána do ženského kosmonautického sboru.
Jurij Gagarin a Valentona Tereškovová
Pětadvacetiletá Valentina podstoupila náročný výcvik s začala studovat na letecké akademii. 21. května 1962 byla Státní vesmírnou komisí jmenována pilotkou Vostoku 6. Sovětský premiér Nikita Chruščov byl s výběrem spokojený. Kosmonautka měla skvělý politický potenciál. Byla sebevědomou vlastenkou, pocházela z chudé dělnické rodiny, otec byl válečný hrdina a ona funkcionářkou Komsomolu.
Náročný let
Sověti veřejnosti tvrdili, že Čajka, jak se Valentina z vesmíru hlásila, zvládla let na výbornou. Opak byl ale pravdou. Během 70 hodin a 50 minut jí trápila kosmická nemoc. Na palubě usínala, několikrát zvracela, plakala a žádala o ukončení letu. Pracovníci Institutu historie a techniky Ruské akademie věd mají za to, že se jednoduše nervově zhroutila. Nakonec náročný let vydržela a 19. června 1963 v pořádku přistála. I přesto, že mezi jejími kolegy panovaly o jejím výkonu rozpaky, po politické stránce byla mise úspěšná.
Po návratu byla prohlášena za Hrdinku Sovětského svazu, povýšena na kapitána a jmenována do vysoké státnické funkce. Mezi lety 1966 až 1989 byla poslankyní Nejvyššího sovětu SSSR. Až do roku 1987 vedla Výbor sovětských žen a 4. prosince 2011 byla zvolena do Státní dumy, dolní komory ruského zákonodárného sboru.
Valentina Těreškovová
Politicky aktivní je Valentina Těreškovová dodnes. Ministrem obrany Sergejem Šojgem byla dokonce označena za jeden ze symbolů Ruska. „Každá země by si měla udržovat své symboly. U nás je to Gagarin, Těreškovová, operní zpěvák Fjodor Šaljapin a básníci Rožděstvenskij a Vozněsenskij,“ vyjmenoval ruské velikány při setkání s mládeží. „V poslední době se říká, že Těreškovová je nějaká jiná a že Gagarin byl špatný. Takto nesmí mluvit ani soused, ani cizáci," zdůraznil.
Místo na výsluní přenechávají Tereškovové i její kolegové. I přesto, že podle zákona musí první plenární zasedání nové Dumy otevřít věkem nejstarší poslanec, kterým byl minulý rok víceprimátor Moskvy a poslanec Jednotného Ruska, 85letý Vladimir Resin, otevření schůze přenechal Valentině.
Ta navíc v březnu 2020 šokovala veřejnost návrhem, aby bylo do ruské ústavy doplněno znění o anulování prezidentského období, díky čemuž může Vladimir Putin v roce 2024 znovu kandidovat. I přesto, že si tímto podnětem zajistila u „obyčejných lidí" nesympatie, změny byly celostátním hlasováním schváleny.
Zdroj:
