Tragedie lodi John Harvey: Bojovým plynem spojenci otrávili vlastní vojáky

28. leden 2020 četba na 3 minuty
Typ americké lodi, jakým byl i zničený John Harvey převážející yperit.

Typ americké lodi, jakým byl i zničený John Harvey převážející yperit.

Foto: Youtube

Užití bojových plynů proti nepříteli bylo po hororové zkušenosti z 1. světové války zakázáno Ženevským protokolem, Američané ale Hitlerovi nedůvěřovali. Pro jistotu poslali k evropským břehům loď plnou náloží s yperitem. Kdyby nacisté dohodu porušili, Spojenci by měli po ruce odvetnou zbraň.

Loď John Harvey kotvila počátkem prosince 1943 v tichém a nenápadném italském přístavu Bari společně se třemi desítkami dalších spojeneckých plavidel. Vesměs šlo o obchodní lodě přivážející zásoby a vojenské vybavení. Kapitáni byli při příjezdu ujištěni, že je přístav klidným a bezpečným místem, které je bedlivě hlídáno protileteckou obranou. Ve městě panoval čilý ruch, jako by vůbec nešlo o válečná léta.

Náklad lodi John Harvey podléhal přísnému utajení. Kromě munice obsahoval také 2 tisíce bomb naplněných zakázanou bojovou látkou, o které Spojenci doufali, že ji nebudou muset nikdy použít. Následné události však překonaly jejich nejčernější představy.

Němci ani netušili…

2. prosince nad přístavem zakroužil německý průzkumný letoun a jeho posádka pořídila několik fotografií, jež vzápětí odeslala svému vedení. Nacisté usoudili, že by nebylo marné spojenecké nákladní lodě zlikvidovat, a zničit tak nepřátelům zásoby. Ještě ten večer zahájili Němci útok, který pro Američany znamenal druhou nejhorší válečnou zkázu od tragédie v Pearl Harbor. Nepřítel ani netušil, do jakého terče se strefil.

Protiletadlová obrana si německých bombardérů všimla pozdě, protože je kryl předvoj shazující hliníkové proužky, což zmátlo spojenecké radary. Němci se dostali přímo nad přístav a začali vyhazovat zakotvené lodě do ovzduší. Netrvalo dlouho, a silný výbuch zničil i přísně střežené plavidlo John Harvey.

Jeho posádka zřejmě na místě zahynula, a tak nikdo nemohl varovat okolí před možnými následky úniku jedovatého yperitu. Bomby se roztrhly, chemická látka se ve své tekuté podobě usadila na hladině moře a odtud unikala do vzduchu.

Nevědomost zabíjela

Všude panoval zmatek. Lékaři a záchranáři se snažili v první řadě ošetřit vojáky s tržnými ranami a spáleninami, zatímco námořníci, kteří naskákali z hořících lodí do moře a jejich šaty pokrýval jen jakýsi po česneku páchnoucí olej, museli počkat. Nikoho nenapadlo, že se právě vykoupali v yperitu. Nikdo je neodvedl do sprch, nikdo jim nepřinesl náhradní šaty.

Otrava yperitem je zákeřná v tom, že se neprojeví hned. Teprve po několika hodinách se zasažení muži začali svíjet v bolestech a stěžovali si na poruchy vidění. Druhý den se jim na kůži objevily červené puchýře, u většiny byla otrava spojena i s otokem penisu. Podle oficiálních statistik se tehdy yperitem otrávilo 617 lidí a 83 z nich zemřelo. Neupřesněnému počtu otrava přivodila trvalou slepotu, sterilitu či nádorové onemocnění.

Lékaři v Bari bezradně běhali okolo pacientů až do chvíle, kdy se do nemocnice dostavil specialista na chemické látky, podplukovník Stewart Alexander. Ten yperit okamžitě rozpoznal podle charakteristické česnekové vůně a spustil alarm na nejvyšší místa.

Přísné utajení

Představitelé americké a britské armády před světem nechtěli přiznat, že do Evropy přivezli zakázanou látku, a ještě ke všemu ji nechali jen tak kotvit v nedostatečně chráněném přístavu. Veškeré informace ohledně tragického konce lodi John Harvey podléhaly přísnému utajení až do konce 50. let, kdy začaly postupně prosakovat na veřejnost. Britská vláda oficiálně přiznala příčinu tragédie až v roce 1986.

Akční letáky