V obrazu vědci nešli až nápadnou podobnost s jednou z galaxií. Podle odborníků jsou zářivé víry založeny na vzdálených vesmírných spirálách, které skutečně existují. Americký umělec Michael Benson tvrdí, že van Gogha inspirovala galaxie Whirlpool. Van Gogh však svůj obraz tvořil v roce 1889 podle výhledu z okna svého blázince, kam se dostal poté, co se sebepoškodil. Viděl přitom oblohu s hvězdami a měsícem. Zato nemohl vidět vesnici. Jaké je tedy tajemství obrazu?

Hvězdně nebe Van Gogha má skutečný obraz

Od doby analýzy obrazu se vedou debaty o charakteristických "vírech" tohoto mistrovského díla. V roce 1850 jeden astronom poprvé zobrazil, jak by vzdálená spirální galaxie mohla vypadat. Spirály na obraze by mohly skutečně znázorňovat galaxie ve vesmíru a pravděpodobně byly inspirovány tehdejšími kresbami kosmu. Benson si je navíc jist, že na obraze je zachycena Vírová galaxie - oficiální označení M51a -, kterou v polovině 19. století nakreslil anglo-irský astronom William Parsons, třetí hrabě z Rosse. Ten si ve své době postavil největší dalekohled té doby, dalekohled se zrcadlem o průměru 1,8 m, kterým skutečnou galaxii pozoroval a vytvořil na jejím základě kresbu. Ta podle Bensona vedla přímo ke vzniku Hvězdné noci.

Na deset tajemství obrazu se podívejte zde ve videu:

Zdroj: Youtube

Benson si je jist, že Van Gogh onu kresbu znal: "Buď ji měl v knihovně ústavu na jihu Francie, nebo ji viděl v Paříži.“

Pravdou je, že v době, kdy umělec namaloval Hvězdnou noc, napsal svému bratru Theovi, že má novou studii hvězdné oblohy: „Dnes ráno jsem ze svého okna dlouho před východem slunce viděl krajinu jen s jitřenkou, která vypadala velmi velká."

Badatelé poté zjistili, že Venuše ("jitřenka") byla na jaře 1889 v Provence za úsvitu skutečně vidět a byla v té době téměř nejjasnější. Proto i nejjasnější "hvězda" na obraze, napravo od cypřiše, je ve skutečnosti Venuše. Cypřiše, namalované na obraze, jsou v evropské kultuře odedávna spojovány se smrtí. Není však jasné, zda tuto symboliku van Gogh zamýšlel.

Galaxie M51a jako předloha nejslavnějšího díla

Galaxie Whirlpool je od nás vzdálená asi 23 milionů světelných let a její průměr je zhruba stejný jako Mléčné dráhy, tedy asi 60 000 světelných let. Jedná se přitom o první galaxii, u níž byla zjištěna spirální struktura. V té době si totiž astronomové mysleli, že ostatní galaxie jsou mlhoviny, nikoli galaxie. Až od roku 1922 díky Edwinu Hubblemu víme, že naše galaxie je jen jednou z mnoha ve vesmíru.

Stejná technika použití vírů se později objevila v dalších van Goghových dílech a vtiskla mu nezaměnitelný osobitý umělecký styl.

Hvězdy van Goghovi učarovaly

Doktor Omar Nasim ve své knize Pozorování rukou říká, že v centru Van Goghovy Hvězdné noci je skutečně vidět Galaxie Whirlpool. Také on si je jist, že van Gogh znal Camilla Flammariona, francouzského spisovatele, který Rosseho vizi zpopularizoval: "Flammarion popisoval astronomické objekty, které se vznášejí, jako by byly "ztraceny v hlubinách oblohy", a byl dojat úctou a hrůzou, kterou vyvolávaly "i na chladné rytině". Van Gogh napsal o podobném pocitu úžasu krátce předtím, než namaloval Hvězdnou noc. Maluje noční oblohu, jako by nově objevené astronomické jevy bylo možné pozorovat pouhým okem, a rozšiřuje tak lidskou představivost a vnímání tím, že divákovi propůjčuje "teleskopické oči", tvrdí Nasim.

Přestože Van Gogh nikdy ve svých dopisech nezmínil astronoma Camilla Flammariona, o jeho populárních ilustrovaných publikacích, které obsahovaly kresby spirálních mlhovin, musel vědět. Historik umění Boime interpretuje vířící postavu v centrální části oblohy na obraze Hvězdná noc tak, že představuje buď spirální galaxii, nebo kometu, jejichž fotografie byly rovněž publikovány v populárních médiích. Tvrdí, že jedinými nerealistickými prvky obrazu jsou vesnice a víry na obloze, které představují Van Goghovo chápání vesmíru jako živého, dynamického místa.

Hvězdná noc, kterou sám van Gogh označoval za "noční studii", dnes visí v newyorském Muzeu moderního umění. Mnozí historici umění jej označují za vizionářský obraz. Jediné, co na něm není skutečné, tedy van Gogh to nemohl z okna blázince vidět, je samotná vesnice.

Zdroje:

www.vincentvangogh.org/starry-night

www.dailymail.co.uk

www.indiatimes.com