Malířova tvář byla zcela nečekaně odhalena díky rentgenovému snímání, jemuž byl obraz podroben ve Skotské národní galerii. Obraz s názvem Hlava venkovanky totiž skrýval další hlavu – samotného umělce. Obraz Van Gogh dokončil v roce 1885 a skrytý malířův autoportrét byl odhalen pod vrstvami lepidla a lepenky. Ty byly připevněny na zadní straně plátna, takže možná i proto obraz nikdo dříve nezkoumal.

Na nové video o překvapivém objevu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Pod selkou světový malíř!

Žena na původním obraze je Gordina de Groot, zemědělská dělnice, která má na hlavě splývavou bílou pokrývku a její tvář je částečně zakryta stínem. Nizozemec Vincent Van Gogh namaloval Hlavu venkovanky jako součást série děl zaměřených na dělnické obyvatele Nuenenu. To je malá zemědělská obec na jihu Nizozemska, kde v 80. letech 19. století Van Gogh krátce žil.

Nikdo však při přípravě výstavy nečekal, jaké tajemství bude selka skrývat.

"Bylo to velmi vzrušující. Když konzervátoři prováděli skenování, neočekávali jsme od malé skromné malé malby mnoho", řekla Lesley Stevensonová, vedoucí konzervátorka obrazů v muzeu. Poté, co si však odborníci rentgenové snímky prohlédli, změnili názor. "Ze selky toho moc nevidíme, ale to, co máme, je olovnatá běloba, mnohem těžší pigment, který Van Gogh použil na obličej, který se objeví poté, co rentgenový snímek projde lepenkou." Muzeum v současné době zkoumá, jak nejlépe odstranit nežádoucí vrstvy ochranných materiálů, aniž by se obraz poškodil.

Experti si myslí, že tyto materiály byly použity na počátku 20. století, aby pomohly ochránit dílo pro nadcházející výstavu. Obraz i obraz autoportrétu budou nyní vystaveny koncem léta v rámci výstavy A Taste for Impressionism, která bude zahájena 30. července a potrvá do 13. listopadu.

Nemohu namalovat ucho? Tak ho nebudu mít

Pravdou je, že Vincent Van Gogh rád vytvářel autoportréty, jak víme i z historky o jeho uříznutém uchu, které si ve vzteku odřízl, protože ho nemohl na obraze zachytit tak, jak chtěl.

Autoportréty Gogh tvořil zejména ke konci života a jen v jeho pařížském období jich vytvořil kolem dvaceti. Jak si myslí historikové umění, ztvárnění vlastní podoby bylo pro umělce úsporným způsobem, jak se cvičit v portrétování, aniž by musel utrácet peníze za najímání modelů.

Jiné modely ale pro něj nebyly nákladné, jak se malíř zmínil i v dopise svému příteli a kolegovi Antonu Kerssemakersovi. Tomu o venkovské sérii obrazů v roce 1885 napsal, jak moc je fascinován náměty z dělnického prostředí. "V těchto dnech pracuji s nesmírným potěšením, protože bych mnohem raději maloval postavy než cokoli jiného. Hlavy těch žen tady s bílými čepicemi - je to těžké - ale je to tak věčně krásné. Právě to chiaroscuro - bílá a ta část obličeje ve stínu, to má takový jemný tón,“ vyjádřil se jeden z nejslavnějších malířů všech dob.

Tajemství van Goghova obrazu je tak dalším dílem do série záhadných uměleckých děl s tajemstvím. Díky podobným zjištěním pak historici umění doufají, že se mohou dozvědět něco nového ze života již mrtvých malířů. V tomto případě je zde naděje, že ukrytý autoportrét poskytne vhled do života problémového Van Gogha, se ve věku pouhých 37 let zastřelil vlastním revolverem.

Zdroje:

nypost.com, www.insider.com, tn.nova.cz