Sliz bez mozku

Spatřit je lze údajně v hlíně nebo na kůře stromů. Ačkoliv na první pohled působí jako sliz, ve skutečnosti jde o tzv. slizové plísně neboli želatinové améby. Mají jen málo společného se skutečnými plísněmi, jaké známe. 

Sami vědci řadí tyto plísně do skupiny protistů. Heterogenní skupiny živých organismů, která zahrnuje všechny eukaryotní organismy, které nelze klasifikovat jako mnohobuněčné živočichy, vyšší rostliny ani houby. 

Lajcky řečeno tak slizové plísně patří do skupiny, kam vědci zařazují vše, čemu s určitostí nejde porozumět. „Zařazujeme je do taxonomické skupiny vyhrazené pro všechno, čemu pořádně nerozumíme," uvedl Chris Reid z univerzity v Sydney.

Chytřejší než lidé

Ačkoliv jde o sliz bez mozku, dle vědců mohou být tyto slizové plísně s odborným názvem Physarum polycephalum mnohem chytřejší, než se zdá. Jak ukázaly výzkumy, Physarum polycephalum dokáže řešit na první pohled neřešitelné bludiště, napodobovat uspořádání dopravních sítí vytvořených člověkem a vybírat nejzdravější potraviny z pestré nabídky. 

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

To vše bez přítomnosti mozku a nervové soustavy. „Slizové plísně nově definují, co je třeba mít, abyste se mohli označit za inteligentní," dodává Reid.

To dokazuje také schopnost přežití P. polycephalum ve volné přírodě. Zde tato slizová plíseň často "prohrabává" listí nebo se proplétá podél kmenů, aby našla bakterie a další možné mikroby, které slouží jako potrava. I proto se P. polycephalum začalo přezdívat "blob" podle amorfního mimozemšťana stejnojmenného filmu The Blob z roku 1958. 

P. polycephalum tráví většinu života o samotě. Má až 720 různých pohlaví a je mistrem ve změně tvarů. Podobu mění podle toho, kde se zrovna nachází nebo jak roste. V lese ji tak můžete rozpoznat jako obří žlutou kouli nebo hořčičnou skvrnu na spodní straně listu. 

Pokud P. polycephalum zavřete v laboratoři, za malý okamžik se změní v želé rozvětvené do korálu. 

Ačkoliv se vědci poprvé s touto slizovou plíšní setkali tři desetiletí zpátky, stále jsou z P. polycephalum zaskočení. Způsob, jakým se P. polycephalum pohybuje nebo jak se po rozdělení opět spojuje, je pro ně stále záhadou. „Během prvních výzkumů nikoho nenapadlo, že by se tento tvor mohl rozhodovat nebo chovat zdánlivě inteligentně," uvádí Reid.

Zdroje: historyofyesterday.com, www.theatlantic.com, www.hello-tomorrow-apac.org