Historický popis odpovídá výbuchu supernovy, tedy hvězdy na samém konci jejího životního cyklu. Taková událost je v našem zorném poli velice vzácná, v Mléčné dráze bylo za poslední tisíciletí supernov identifikováno jen pět. Vybuchlé hvězdy za sebou zanechávají mlhovinu zvanou nebula; nejznámější je Krabí mlhovina v souhvězdí Býka, kterou jako první pozoroval amatérský astronom John Bevis v roce 1731. Právě v případě Krabí mlhoviny to bylo také poprvé, co v takovém kosmickém útvaru vědci rozpoznali vybuchlou hvězdu. Její exploze se udála v roce 1054 a byla zaznamenána rovněž v Číně.

Záhadná mlhovina s extrémně žhavou hvězdou

Po pozůstatcích hvězdy vybuchlé roku 1181 však astronomové marně pátrali dlouhé roky, ačkoli jim čínští předkové zanechali informace o její přibližné poloze. Teprve letos mezinárodní tým vědců našel hledanou stopu v mlhovině Pa30, kterou v roce 2013 objevila amatérská astronomka Dana Patchick.

Mlhovina je od nás vzdálena 7500 světelných let a obklopuje tzv. Parkerovu hvězdu, jež vědcům dosud vrtala hlavou kvůli své neuvěřitelně vysoké teplotě přesahující 200 tisíc stupňů Celsia. Poznatek, že mlhovina vznikla výbuchem supernovy, ale leccos vysvětluje.

Srážka dvou trpaslíků

Celý útvar je podle astronomů výsledkem kolize dvou bílých trpaslíků, jež vedla k extrémním jaderným reakcím a k dvojité supernově. Výbuch za sebou zanechal Parkerovu hvězdu, kterou lze nyní označit za jakousi "zombii" mezi vesmírnými tělesy.

"Jen asi 10 procent supernov je tohoto typu a stále jim dokonale nerozumíme, nicméně tento případ nám dává jedinečnou příležitost zkoumat jak samotnou explozi, tak sloučenou hvězdu a zbytkovu mlhovinu najednou," uvedl Albert Zijlstra, který působí jako profesor astrofyziky na univerzitě v britském Manchesteru. "Je krásné, že se nám v jediné studii podařilo vyřešit astronomickou a zároveň i historickou záhadu," dodal profesor.

Zdroje: www.space.com/, www.forbes.com/, www.sci-news.com/