O tom, že lidé vznikli v Africe, není pochyb. Nový objev vědců, lebka Florisbad, jejíž stáří je odhadováno na 260 tisíc let, však nyní zpochybnila standardní teorii, že lidstvo vzniklo na jednom místě v Africe. Ba co víc, z jedné skupiny.
Vědci našli 260 tisíc let starou lebku
Archaické pozůstatky Homo sapiens byly nově objeveny od severu Afriky až po její jih. Rozsáhlý mezinárodní tým vědců proto navrhuje nové paradigma. Člověk se vyvíjel napříč kontinentem. Díky životu v částečné izolaci se u něj následně vyvinuly místní morfologické odlišnosti.
Vzdálené skupiny raných Homo sapiens roztroušené po celé Africe by tak stále byly Homo sapiens, ale pravděpodobně by se u nich vyvinuly místní znaky. Právě to by vysvětlovalo, proč fosilie archaických Homo sapiens vykazují morfologickou rozmanitost.
Podle vědců se Homo sapiens začal oddělovat od společného předka, kterého sdílíme s neandrtálci, asi před půl milionem let. Jde tedy o nejranější záblesky našeho druhu. Ten ale vůbec nemusel vypadat ani se chovat jako my.
Proces štěpení, tedy cesta, během níž se vývoj člověka odehrával až do dnešní podoby, trval zhruba 200 000 let. Dokonce i první tak trochu rozpoznatelní sapiens by vypadali úplně jinak než si my umíme představit.
Šok vyvolaný Florisbad lebkou zpochybnil evoluční teorii
Po desetiletí archeologové na základě tehdy dostupných důkazů předpokládali, že evoluce člověka začala ve východní Africe přibližně před 200 000 lety. Jenže pak se začaly objevovat anomálie.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Lebka nalezená v marockém Jebel Irhoud byla datována do doby před více než 300 000 lety. Naopak lebka nalezená v jihoafrickém Florisbadu je stará 260 000 let. Letos našli archeologové v Izraeli čelist sapiens starou téměř 200 000 let.
Přesto, že se archeologové nemohou shodnout, kam výše uvedené druhy člověka zařadit, na jednom se shodli. Zcela jistě se jedná o archaickou formu sapiens.
Mobilita našich předků byla zjevně rozmanitější, než by se na první pohled mohlo zdát. V saúdské poušti byla dokonce objevena kost prstu a otisky nohou Homo sapiens, které byly datovány do doby před asi jen 85 000 lety.
Část nejasností ohledně našeho původu je způsobena tím, že archeologové se neumí shodnout na tom, že daná archaická fosilie lebky z Florisbadu, je skuzečně Homo sapiens. Neexistuje totiž žádná souvislost, která by jasně poukazovala na to, které znaky lze považovat za lidské, a které naopak nikoliv.
"Koncept druhu je heuristický. Není to tak, že jeden den jsme byli archaičtí a druhý den jsme byli sapiens," vysvětlila hlavní autorka studie Eleanor Scerriová z Oxfordské archeologické školy.
Zdroje:
