Od roku 2010 se vědci snaží o téměř nemožné. Najít elementární částice o mimořádně nízké hmotnosti, které vznikají při jaderných reakcích. Neutrina, jak se nazývají, mají nulový elektrický náboj. Proto prakticky nereagují s okolím a je velmi obtížné je odhalit.

Zdroj: Youtube

Neutrina patří mezi základní částice vesmíru, jež byly zrozené při velkém třesku. Částice s malou energií produkuje například Slunce. Vysokoenergetická neutrina pocházejí z černých děr nebo supernov. Jakmile vzniknou, procházejí hvězdami, planetami i celými galaxiemi.

Tajemná neutrina

Pro astrofyziky tak znamenají potenciální posly nesoucí informace z místa své „vesmírné porodnice" . I přesto, že jsou téměř neviditelná, sem tam se srazí s molekulou. Tím vznikne muon, jež stále pokračuje po původní dráze, za sebou však zanechává modré tzv. Čerenkovovo záření. To je nejlépe rozpoznatelné v průhledném a hustém materiálu. Například ledu.

Proto byla na Antarktidě vystavena neutrinová observatoř IceCube, jejíž obrovský detekční systém citlivý na světlo sahá do hloubky téměř tří kilometrů. Asistuje mu Impulsive Transient Antenna neboli ANITA, pozorovací stanice zavěšená na héliovém balónu ve výšce asi 40 kilometrů, jež studuje neutrina přicházející z vesmíru. Právě ANITA zachytila dva signály, které nepochopitelně přišly směrem ze zemského povrchu z neznámého zdroje. Částice navíc lépe interagovaly s dalšími atomy.

Odkud se nové záření vzalo? To vědci stále netuší. „IceCube a ANITA se vzájemně doplňují. Každou anomálii zachytí oba dva přístroje. To se však v tomto případě nestalo," vysvětluje Anastasia Barbano z Ženevské univerzity. „Tím pádem můžeme vyloučit myšlenku, že události pocházely z jednoho bodového zdroje."

Paralelní svět a Antarktida

Mezi vzrušující hypotézy patří, že odborníci objevili signál zcela nové částice, jež je schopná projít Zemí, aniž by za sebou zanechala Čerenkovovo záření nebo, že záření pochází z paralelního vesmíru, který je k tomu našemu přesně „zrcadlový“.

Zdroj: Youtube

Možnost paralelního vesmíru ale jeden z hlavních autorů výzkumného článku o experimentu na Antarktidě Ibrahim Safa z University of Wisconsin-Madison zavrhuje. „Spíše jsme někde udělali chybu," říká. Jeho kolega Alex Pizzuto s ním souhlasí. Podle něj se mohla změnit struktura ledu, což by však narušilo celý experiment. Na konečné odhalení pravdy si tak budeme muset počkat.

Zdroj:

www.nypost.com, www.technickytydenik.cz, www.seznamzpravy.cz, www.newscientist.com