Není to přitom poprvé, co se archeologové se známkami pravěkého zubařského umění setkali. Již v roce 2010 objevili francouzští vědci stopy po vrtání v zubech lidí pohřbených v pákistánské lokalitě Mehrgarh v době mezi 7000 př. n. l. až 5 500 př. n. l. V tomto případě šlo ale o zemědělce, kteří zřejmě konzumovali mnohem více sacharidů než lovci.

Postačil drobný pazourek

Se zubními kazy si tato kultura poradila jedinečným způsobem: k jejich odstranění používala jemné pazourkové vrtáčky, poháněné lukem s volnou tětivou. Vědci předpokládají, že nástroje byly původně vyvinuty k provrtávání ozdobných korálků. Obyvatele Mehrgarhu ale posléze napadlo využít je i k citlivým zákrokům v ústní dutině.

Vyvrtané dutiny v nalezených zubech mají průměr od 1,3 do 3,2 mm a zasahují do nejhlubších partií zubu, což naznačuje, že procedura musela být velice bolestivá. Vědci považují za pravděpodobné, že pravěcí zubaři vyvrtaný otvor něčím vyplňovali, avšak nenašli o tom důkazy. Co je ovšem velmi zvláštní, zhruba před 6 500 pověsili mehrgarhští zubaři své řemeslo na hřebík a už se k němu nevrátili. Lidské ostatky z pozdějšího období nesou kazy neošetřené. Zdá se, jako by tu vývoj postupoval od vyspělosti k úpadku...

Na místo vykopávek vás zavede video:

Zdroj: Youtube

Pokud vědci považovali nálezy z Pákistánu za převratné, nad zuby toskánských lovců jim doslova spadla brada. Nejenže byly mnohem starší a nepatřily zemědělcům, ale navíc se v nich našly i zbytky plomby. K vyplnění vyvrtaného otvoru byl použit bitumen neboli živice, což je lepivá černá hmota, jež se v přírodě vyskytuje zejména v naftonosných formacích a její nejznámější podobou je asfalt.

Černý lék

Odborníkům ovšem nešlo do hlavy, proč by se přírodně žijícím lovcům a sběračům kazily zuby. Přišli proto s teorií, že zuby nalezené v Itálii nebyly vyvrtány za účelem odstranění kazu, ale k upevnění nějakého šperku či jiné ozdoby. Bitumen by pak pravěcí lidé použili nikoli coby plombu, nýbrž jako lepidlo.

Této myšlence ale na druhé straně odporuje fakt, že zuby byly vyvrtány až k nervům, a to by nejspíš k přilepení ozdob nebylo zapotřebí - dotyčná osoba by zbytečně podstupovala hrozivou bolest. Bitumen byl navíc považován za léčivou substanci napříč historií až do středověku. Vyráběly se z něho tinktury, které měly ulevit od nejrůznějších potíží a mimo jiné hojit právě bolavé zuby.

Archeologové tedy stojí hned před dvěma otázkami: z čeho se pravěkým Evropanům kazily zuby a proč se nápad vrtání a plombování zrodil jen u některých tlup či kultur? K objasnění těchto záhad mohou napomoci jen další nálezy vyvrtaných zubů. Již nyní však můžeme konstatovat, že naši předkové byli schopni pozoruhodných inovací.


Zdroje: https://www.smithsonianmag.com/, https://www.citydentists.co.nz/, https://plus.rozhlas.cz/