Tato archeologická lokalita vzdálená 47 km východně od města Abancay je tak opředena zatím neznámým tajemstvím.

Vědci našli inženýrské plány dávné supervyspělé civilizace

Sayhuite leží asi 3 hodiny cesty od města Cusco, v provincii Abancay v regionu Apurímac v Peru. Je významné především tím, že to bylo centrum náboženského kultu Inků.

Ti se soustředili na vodu jakožto hlavní živel. Významným prvkem tohoto místa je jednoznačně chrám stejného názvu, který se vyznačuje důmyslně tvořeným interiérem.

Vynechat však nelze ani Sayhuitský monolit. Obrovskou skálu, na které je vyobrazeno více než 200 geometrických a zoomorfních postav, jako jsou plazi, žáby a kočkovité šelmy. Je tak důležitým místem historie této zřejmě supervyspělé civilizace.

Na samém vrcholu této skály se nachází kámen. Byl vytesán do podoby topografického hydraulického modelu s terasami, rybníky, řekami, tunely a zavlažovacími kanály. Ačkoliv funkce ani účel této záhadné památky zatím nejsou známy, o některých teoriích se přece jen spekuluje.

Dr. Arlan Andrews, badatel, který danou lokalitu zkoumá, se domnívá, že tento monolit sloužil jako vědecký nástroj. Jakýsi zmenšený model k dokumentování vlastností vodního toku. Ten měl být nejen jakýmsi výchozím bodem vodohospodářských projektů, měl také vzdělávat tehdejší inženýry a techniky v oblasti koncepcí a postupů tohoto řemesla. Vědci se nyní snaží přijít celé hádance na kloub. Chtějí zjistit, k čemu tyto inženýrské plány skutečně sloužily.

Snaží se je pochopit

Nalezený monolit je tak skvostem svého druhu. Bylo zjištěno, že byl několikrát upraven, aby následně změnil zaběhlé dráhy toku vody nebo vytvořil zcela nové.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

Kdo přesně ho však stvořil a za jakým účelem, je pro vědce zatím záhadou, kterou se snaží pochopit. I tak je však okénkem k tomu podívat se, jak fungovala kultura starobylých národů.

Jedním z možných vysvětlení je, že dané místo bylo jakousi rituální mekkou pro obřady spojené s vodou. Voda je také součástí objevených rytin a kreseb, které daný monolit pokrývají.

Existuje však i možnost, že se jednalo o celkem vyspělou formu zavlažovacího systému, který staří Inkové používali pro své zemědělské účely.

Monolit je součástí cenné incké kultury a pomáhá objasnit, jak jejich život tehdy vypadal. Nabyté poznatky je pak možné aplikovat stejným způsobem na další civilizace, které žily podobným způsobem.

Zdroje:

tom-stehule.com

www.thevintagenews.com

en.wikipedia.org