První vyspělá evropská civilizace po sobě zanechala četné starověké tabulky. Podle nich se vědci snaží určit, proč a kdy byla tato civilizace vyhlazena anebo proč zmizela z povrchu zemského.
Mínojská civilizace byla egejská civilizace doby bronzové na ostrově Kréta a dalších egejských ostrovech. Největšího rozkvětu dosáhla mezi lety 2700 a 1450 př. n. l., ale veškeré důkazy o jejich existenci zmizely do roku 1100 př. n. l. tedy do období raného řeckého temného středověku.
Mínójské hospodářství těžilo z obchodní sítě kolem velké části Středozemního moře. Na vině zmizení civilizace byly pravděpodobně výbuch sopky, zemětřesení nebo tsunami. V téže době totiž vybuchla sopka Théra na ostrově Santorini.
Zahynuli ale skutečně?
Jak se však zdá, Mínojci možná vůbec nevyhynuli a civilizace nebyla vyhlazena, pouze mohl být nahrazen správní systém. Výbuch nedaleké sopky by k tomu zřejmě nestačil.
Civilizace byla pak znovuobjevena na počátku 20. století, kdy se na ni zaměřil britský archeolog sir Arthur Evans. Název "minojský" je odvozen od jména bájného krále Mínos, protože palác v Knóssu byl ztotožněn s labyrintem Minotaura.
Mínojská civilizace byla označována za nejstarší v Evropě.
Podle archeologa z Britské školy v Aténách, Colina Macdonalda, neměla tato sopečná erupce na Knóssos přímý vliv, ani žádné zemětřesení nebo tsunami. I kdyby byly vyvolány výbuchem této sopky, nemohly by zničit palác nacházející se 100 metrů nad hladinou moře. Proto je velmi pravděpodobné, že i navzdory destrukci na Krétě kolem roku 1450 př. n. l. zde život přetrval, takže úplné vyhlazení Mínójců přírodní katastrofou je velmi nepravděpodobné.
Vědci se nyní spíše přiklánějí k teorii, že se náboženská autorita v oblasti zhroutila v důsledku katastrof, což se mohlo projevit v místních povstáních a vypalováním budov správní elity.
Změna systému
Je tedy možné, že zemětřesení sice nezměnila pravidla hry, ale často podnítila úřady k tomu, aby vyzkoušely něco nového. "Zemětřesení byla důležitá z hlediska architektonických změn, ale ne z hlediska kulturní diskontinuity," tvrdí Macdonald.
Zároveň je fakt, že nejstarší písmo na Krétě pochází z doby bronzové. Jednalo se o písmo hieroglyfické, jež bylo poté nahrazeno slabičným systémem písma, zvaným lineární A. Tento systém písma byl v mnohém záhadný a dosud je nerozluštěn. Patří k nejstarším systémům písma na světě.
Ale zpět k tabulkám.
Tyto tabulky nalezené v minojském megaměstě Knossos kolem roku 1450 př. n. l. však používají jiný systém. Nazývá se lineární B a používali jej Řekové a Mykéňané. Tento typ písma se shoduje "destrukčními vrstvami" na Krétě. Což by pak znamenalo, že město mohlo být napadeno Mykéňany.
Z Mínojců Řekové
Minojská civilizace byla civilizací doby bronzové, která obývala ostrov Kréta. Po období rozkvětu nastal úpadek a zánik celé civilizace, která byla první vyspělou civilizaci v Evropě. Zánik minojské civilizace byl po léta záhadou, protože v době jejího rozkvětu sahal jejich kulturní vliv až na řecké ostrovy, do Egypta a Turecka.
Nejnovější výzkumy tedy téměř s jistotou naznačují, že minojská kultura byla z velké části asimilována do nedaleké řecké kultury. To by pak vysvětlovalo i to, proč Minojci přešli na nové systémy písma a pohřební praktiky.
Zdroje:
www.greek-islands.us, www.greece-is.com, en.wikipedia.org/wiki/Minoan_civilization, www.thesun.co.uk
