Pověstná lebka z Broken Hill již sto let pomáhala dotvořit střípky chybějící skládačky v evoluci člověka. Tato lebka patří dávnému lidskému předkovi Homo heidelbergensis. Lebka je jednou z nejlépe zachovaných fosilií raného lidského druhu. Ačkoli je nyní o 200 tisíc let mladší, než se vědci domnívali, stále se jedná o jeden z nejdůležitějších nálezů historie. Nyní je možné ji vidět v Přírodovědeckém muzeu v Londýně.

Lebka podnítila spory

Fosilie přechodných homininů jsou užitečným důkazem při rekonstrukci evoluční historie našeho druhu. Lebka z Broken Hill je navíc významná i proto, že podnítila spory mezi stoupenci evoluce a kreacionisty. Ti totiž věří, že lidé nejsou příbuzní s ostatními živočichy, proto diskreditují fosilie přechodných homininů. Považují je za padělky anebo dokonce chybně identifikované opice. A právě lebka Homo heidelbergensis hrála dlouhou dobu kreacionistům do karet.

Kdo byl Homo heidelbergensis?

To vám nastíní toto video:

Zdroj: Youtube

O 200 tisíc let mladší!

Nová studie odhaduje stáří fosilie na 274 000 až 324 000 let, přičemž nejbližší odhad je 299 000 let.

Lebka představuje potenciální článek v evolučním řetězci, jenž vedl k modernímu člověku. Jenže jak se nyní ukázalo, zřejmě nesdílí významné podobnosti s Homo sapiens. Když byla lebka objevena, vědci ji nazvali Rhodesian Man. Její nositel měl primitivní rysy. Byl pro něj charakteristický velký obličej, ploché čelo a obrovské hřebeny na obočí. Lebka však měla překvapivě velkou mozkovnu.

Za odhalením pravděpodobného stáří lebky stojí profesor Chris Stringer z Přírodovědného muzea v Londýně, geochronolog Rainer Grün a celý vědecký tým. Podle něj byly u fosilie staré 300 tisíc let očekávány přechodné znaky mezi Homo heidelbergensis a Homo sapiens. Jenže to byl omyl.

Lebka z Broken Hill totiž nevykazuje žádné významné znaky našeho druhu, což znamená, že její nositel pravděpodobně nebyl přímým předkem Homo sapiens, jak se někteří domnívali.

Druh Homo sapiens se poprvé objevil před více než 300 000 lety v Africe a později se rozšířil do celého světa.

Šachy s lebkou

Lebka si prošla poměrně zmatenou historií. Zatímco nejprve ji vědci přiřadili druhu, který nazvali Homo rhodesiensis, nyní se spíše kloní k tvrzení, že patří druhu Homo heidelbergensis.

Homo heidelbergensis obýval části Afriky a Evropy zhruba od doby před 600 000 lety. To znamená, že v době před 300 tisíci lety obývaly Afriku tři druhy společně - Homo sapiens (Maroko, Etiopie), Homo heidelbergensis (jižní a střední Afrika) a Homo naledi (jižní Afrika). Tyto druhy se zde mezi sebou i křížily, jak již dávno víme z předchozích studí.

Fosilie ale nevykazuje žádné přechodné znaky mezi Homo heidelbergensis a Homo sapiens a tvar obličeje fosilií Homo heidelbergensis neodpovídá vzoru předků našeho druhu.

Kdo tedy byl Homo heidelbergensis?

Homo heidelbergensis byl těsným předkem neandertálců a žil v Evropě před 650 000 až 300 000 lety. I proto má společné rysy jak s moderními lidmi, tak s druhem homo erectus.

Homo heidelbergensis byl první raný lidský druh, který žil v chladnějším podnebí a měl krátké a široké tělo uzpůsobené k uchování tepla. Měl velmi velké nadočnicové oblouky a větší mozkovnu a plošší obličej než starší rané druhy lidí. Uměl ovládat oheň a používal první dřevěné nástroje. Ovládal oštěp a běžně lovil velká zvířata. K jeho nejvýraznějším dovednostem patří fakt, že dokázal stavět přístřešky a vytvářel jednoduchá obydlí ze dřeva a kamene. Muži druhu Homo heidelbergensis měřili v průměru 175 cm a vážili kolem 60 kilogramů. Ženy pak byly menší, asi kolem 157 cm a vážily 51 kg.

Více infromací najdete i ve videu zde:

Zdroj: Youtube

Snaha použít lebku proti evoluční teorii

Kreacionista Cuzzo, aniž by měl paleontologické vzdělání, použil lebku k potvrzení své podivné teorie. Zaměřil se na kruhovou lézi v jedné části lebky a tvrdil, že otvor byl "vytvořen úmyslně", zřejmě kulkou. Bohužel však nepředložil žádné důkazy. Pouze se opíral o hypotézu, že když není malá kruhová léze o průměru 8 mm způsobena trepanací, musí být její příčinou střelné zranění. Kolem této díry se však objevilo teorií více. Jiná například tvrdila, že se jedná o bodnou ránu od masožravce, druhá zase shledala její příčinu v chronické ušní infekcí.

Couzzo se rozhodl ignorovat společné charakteristiky vzorků Broken Hills 1 a Homo heidelbergensis a místo toho tvrdil, že lebka BH 1 patřila modernímu člověku, který trpěl akromegalií, nemocí způsobenou nadměrnou sekrecí růstového hormonu v dospělosti. Couzzo však opět neposkytl žádné důkazy na podporu této klasifikace, místo toho pouze konstatoval povrchní podobnosti mezi lebkou Broken Hills a lebkou akromegalického jedince. Veškerá Couzzova tvrzení byla součástí jeho snahy zdiskreditovat lebku z Broken Hills jako přechodnou fosilii hominina. To se mu však nepodařilo a tato fosilie je dnes důležitým článkem evoluce lidského druhu.

Zdroje:

www.deviantart.com, www.dailymail.co.uk, fallout.fandom.com/wiki/Broken_Hills