Mohyla, v níž byla princezna nalezena, se zdála být napůl opuštěná, s velkými dírami, které vykopali hraničáři, aby mohli používat kameny. Doktorka Natalja Polosmaková byla však pevně rozhodnuta místo prozoumat. A to se jí vyplatilo, protože na místě se našla nedotčená pohřební komora, celá utopená v ledu.
„Začali jsme led rozpouštět. Nejprve se objevily kostry šesti koní, některé se zachovalými dřevěnými ozdobami na postroji, jiné s barevnými sedly z plsti. Pak se zpod ledu vynořila pohřební místnost vyrobena z modřínových klád. Uvnitř stála masivní vydlabaná dřevěná kláda s vrškem, uzavřená bronzovými hřeby. Uvnitř byl srub celý naplněný ledem. Jako první se zpod ledu objevila opálená ruka,“ říkají objevitelé hrobu.
Potetovaná princezna
Pozůstatky dokonale oblečené "princezny" ve věku kolem 25 let zůstaly zachovány v permafrostu, dlouhodobě zmrzlé půdě. V přírodním mrazáku je pak objevila v roce 1993 novosibirská vědkyně Natalia Polosmaková, která na Sibiři vedla archeologickou expedici. Tělo ženy a dvou válečníků bylo objeveno ve výšce asi 2 500 metrů v pohoří Altaj v pohraniční oblasti poblíž hranic Ruska s Mongolskem, Čínou a Kazachstánem.
Nyní s konečně princezna dočká zaslouženého návratu domů a bude uložena ve speciálním mauzoleu v hlavním městě Gorno-Altajsku. I tak ji ale budou moci turisté zhlédnout ve speciálním skleněném sarkofágu, aby se mohli pokochat jejím tetováním.
Na video se podívejte tady:
Zvláštní pohřebiště ve výšce
Princeznino tělo pokrývají složité kresby, stejně jako těla dvou dalších mužů, jež pohřbeni v její blízkosti. Hrobky byly odkryty na odlehlé náhorní plošině Ukok, která je nyní zapsána na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Pohřbení byli identifikováni jako Pazyrykové, tedy kočovný národ popsaný v 5. století př. n. l. řeckým historikem Hérodotem. Kolem princeznina těla pak bylo nalezeno šest osedlaných a uzděných pohřbených koní. Ti měli dívce dělat doprovod na onen svět. V hrobce se našlo i jídlo z ovčího a koňského masa a ozdoby z plsti, dřeva, bronzu a zlata, stejně jako nádoba s konopím. Byla zde nalezena i kamenná deska, na níž byla vypálená semena koriandru.
Všechny tyto propriety jen dokazují, že se jedná o vysoce postavenou ženu, která ale nemusela být princeznou, ale mohla být i vypravěčkou lidových pohádek, léčitelkou nebo svatou ženou. Zevnitř byla mumie naplněna bylinami a kořínky. Hlavu měla úplně vyholenou a na hlavě měla paruku z koňských žíní.
O postavení ženy by svědčila i její bohatá tetování.
Co tetování zobrazují?
Příslušníci tohoto kmene, Pazyryků, si svá těla zdobili bohatým tetováním a jejich pestré kresby na těle jsou považovány za nejzachovalejší a nejpropracovanější starověké tetování na světě. Čím více tetování bylo na těle, tím déle člověk žil a tím vyšší bylo jeho postavení. Je až překvapivé, jak moc se motivy a provedení shodují s tetováním dnešním. Tetování se již tehdy používalo jako prostředek osobní identifikace. Pazyrykové navíc věřili, že tetování jim pomůže v dalším životě, aby se příslušníci jedné rodiny vzájemně našli.
"Ve srovnání se všemi tetováními, která archeologové našli po celém světě, jsou ta na mumiích lidí z Pazyryka nejsložitější a nejkrásnější," řekla doktorka Polosmaková. "Je to fenomenální úroveň tetovacího umění.“
O tetování víme i na těla Otziho, ledového muže. V jeho případě se ale jednalo spíše o čáry a symboly, zatímco v případě Pazyryků je tetování daleko propracovanější.
Rekonstrukce motivů
Pazyrykové opakovali i v tetování stejné obrazy zvířat, jako v jiných druzích umění. Jejich motivy jsou označovány jako jazyk zvířecích obrazů, který představoval jejich myšlenky anebo vymezení postavení člověka ve společnosti i ve světě.
Ukokská princezna má potetované obě ruce a motivy na nich zobrazené ukazují její věk i postavení. Protože se kůže princeznina obličeje a krku nedochovala, nevíme, zda byla též pokryta tetováními. Ale zachovala se kůže její levé ruky, celá potetovaná. Tetování měla princezna na obou pažích, od ramen až po zápěstí, a nějaké i na prstech. Nejlépe ze všech se zachovalo tetování na jejím levém rameni.
Na levém rameni vědci rekonstruovali fantastické mytologické zvíře: jelena s grifončím zobákem a kozorožčími parohy s hlavami gryfů. Stejná hlava gryfa je pak zobrazena i na hřbetě zvířete. U nohou ovce je vidět tlama strakatého pantera s dlouhým ocasem. Na zápěstí má také hlavu jelena s velkými parohy. Na palci levé ruky je kresba na těle zvířete.
Rovněž těla obou válečníků byla bohatě potetována fantastickými stvořeními, ale v daleko větší ploše a míře. Nalezneme zde argali, horskou ovci, jelena se supím zobákem, s rohy,
okřídleného sněžného levharta, rybu a rychle běhající argali.
Ač důvod princezniny smrti není znám, protože před mumifikací jí byly odstraněny všechny vnitřní orgány, její tetování jsou důležitým svědectvím doby a smýšlení lidí té doby. Po nalezení princezny a jejím dlouhodobém uskladnění v mrazáku byla vedena kampaň za její návrat na Altaj. Díky tomu se její mumie mohla vrátit v roce 2012 domů.
Zdroje:
