V hloubi kolébky lidstva

Ruiny obrovského kamenného města objevili M. Tellinger a J. Heine, dva „nezávislí badatelé“, jak je nazvali mainstreamoví teoretici a historici. Město, přesněji řečeno jeho pozůstatky, leží v odlehlé oblasti zhruba 150 kilometrů západně od přístavu Maputo, v africkém státě Mosambik. Místní je znají jako podivné kruhy už dlouhá léta. Považovali je za dílo dávných domorodých předků. Věděl o nich i Heine, farmář a pilot, který je dobře znal i z pohledu z výšky. Proč se o ně vědci nezajímali, kladl si Heine často otázku, neměl na ni ale odpověď. Vzbudily však zájem badatele a spisovatele Tellingera. A tak ti dva začali bádat.

Nedoceněný nález?

„Když mě Johan poprvé seznámil s prastarými kamennými ruinami na jihu Afriky, netušil, jak neuvěřitelné objevy v následujících letech učiníme. Fotografie, artefakty a důkazy, které jsme nashromáždili, ukazují na ztracenou civilizaci, která tu nikdy předtím nebyla a která je starší než všechny ostatní. Ne o několik set let, ani o několik tisíc let, ale o mnoho tisíc let,“ řekl k objevu Tellinger.

Oba dva archeologové „na vlastní pěst“ na místě objevili staré stavby, o nichž se domnívají, že byly součástí rozlehlé osídlené oblasti na 10 000 kilometrech. Jen kruhové zdi leží na ploše 1 500 km². Dnes jsou vysoké 3-5 metrů, ale tito soukromí vědci odhadují, že byly mnohem vyšší. Složité kruhové stavby jsou propojeny cestami, které spojovaly zemědělské plochy. Jsou téměř „pohřbeny“ v písku a viditelné jen na satelitních a leteckých snímcích. V této lokalitě jsou i zlaté doly a Tellinger se domnívá, že zde dávná zaniklá civilizace těžila zlato.

Zdroj: Youtube

Sporná datace

Zdi objevených ruin jsou postaveny z magmatické horniny zvané dolerit. Na základě eroze této horniny pak Tellinger s Heinem datovali stáří města na 160 000 až 200 000 let! A právě přesnost metody datování dle eroze je pro odborníky tím kamenem úrazu. Tvrdí, že to není platný způsob pro určení stáří památek, ani že Tellinger k tomu nemá potřebnou kvalifikaci. A tak tento údaj vzbudil mezi archeology a historiky polemiku o pravosti.

Je tu však ještě jedna věc. Do velmi tvrdého doleritu jsou v této lokalitě vytesány obrazy symbolizující uctívání Slunce. A to včetně „egyptského“ Ankha, boha veškerého poznání. Jak se mohl objevit jeho symbol tisíce let před vznikem egyptské civilizace? S největší pravděpodobností ji Egypťané převzali od neznámé vyspělé jihoafrické kultury, podle Tellingera: „Sumerové a dokonce i Egypťané zdědili všechny své znalosti od dřívější vyspělé civilizace, která žila na jižním cípu Afriky před více než 200 000 lety.“

Přepisují se dějiny lidstva?

M. Tellinger se za objevení pradávných kruhových staveb žádného oficiálního uznání natož podpory ze strany odborníků nedočkal. I přesto jeho práci někteří archeologové a vědci ocenili. Tellinger se domnívá, že jde o pýchu teoretiků a snahu uchovat teorie o pradávných civilizacích v platnosti. „Archeologové se těmito časovými obdobími nechtějí zabývat a nechtějí je uznat,“ řekl. Důkazy o tisícileté civilizaci a jejich městě sepsal v knize Temples Of The African Gods (Chrámy afrických bohů). Věří, že se díky jeho objevu i případným dalším jednou ty dějiny stejně přepíšou.

Zdroje: mysteriesrunsolved.com, www.thesouthafrican.com, sladisworld.wordpress.com