Psal se rok 1933, dělník stavějící most přes řeku Sung-chua v Charbinu na severovýchodě Číny si náhle všiml podivného předmětu. Když ho vykopal, zjistil, že se jedná o lebku. Vypadala zvláštně. Vytušil, že má kulturní hodnotu. Bál se však, že by ji ukradli Japonci, jež území okupovali. Donesl ji tedy domů a ukryl na dně studny. Své rodině o ní řekl až těsně před smrtí. V roce 2018 tak podruhé spatřila světlo světa. A doslova přepsala dějiny.
Lebka patřila muži ve věku kolem padesáti let. Je 23 centimetrů dlouhá a více než 15 centimetrů široká. Je tedy podstatně větší než průměrné lebky zástupců rodu Homo. Navíc disponuje velkou mozkovnou. Její majitel měl výrazné nadočnicové oblouky, pyšnil se plnými rty a masivními zuby. Jeho nos byl placatější a měl široké nosní dírky. Vědci předpokládají, že muž mohl vypadat jako původní obyvatelé Austrálie Aboridžinci.
Dračí muž z Číny
Dračí muž neboli Homo longi žil zhruba před sto padesáti tisíci lety. Odborníci stále netuší, zda pozůstatky patří jedinci druhu Homo sapiens, neandrtálci, denisovanovi nebo zcela nové vývojové větvi. Objevuje se u něj totiž kombinace primitivních a moderních prvků člověka. „Muž byl robustní a byl vysoký asi 184 cm," říká spoluautor výzkumu, profesor Si-ťün Ni z Hebei Geo University. Měl také mohutné žvýkací svaly a silné stoličky, jež zřejmě využíval ke zpracování kůže a k dalším činnostem.
Lebka Dračího muže z Číny
Mohutnost kostí dále napovídá, že muž patřil do menší skupinky lovců, kteří však lovili jen tehdy, když to bylo nutné. „Proto měli silnostěnnou lebku. Bylo to z důvodu hospodaření s vápníkem," vysvětluje osteoložka Miriam Nývltová Fišáková z Ústavu fyziologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Vědci nález porovnali s dalšími 95 lebkami nalezenými v Číně a zjistili, že je natolik odlišný, že by mohl patřit zcela novému druhu člověka. „Tato myšlenka je provokativní, protože lebky vypadají podobně i u velmi vzdálených příbuzných. Není proto nutné hledat novou evoluční linii," argumentuje paleoantropolog John Hawks z University of Wisconsin-Madison.
Nový výklad evoluce
S ním souhlasí i Miriam Nývltová Fišáková. „Morfologické znaky i datování napovídají, že se s největší pravděpodobností jednalo o denisovana. U této hypotézy ale musíme být opatrní," říká vědkyně. Tento druh odborníci objevili pomocí genetické analýzy, jež byla provedena na základě nalezených zubů a jednoho prstního článku. Stále tedy zůstává záhadou.
Lebka Dračího muže je však významná i z jiného hlediska. „Dokazuje, že lidská evoluce nemá podobu rozvětveného stromu, ale spíš je propleteným keřem," uvažuje Mark Maslin z University College v Londýně. „Už nyní víme, že zároveň s Homo sapiens zde žilo současně dalších deset druhů hominidů a náš vlastní genom nese jejich stopy. Naši předci se mezi sebou pářili bez ohledu na to, jak vypadali," říká.
Zdroj:
