K objevu došlo opět zcela náhodou, když potápěči objevili v Kambajském zálivu u západního pobřeží Indie pozůstatky záhadných staveb. Pomocí technologie sonarového skenování poté mořští archeologové místo zkoumali a došli k překvapivému závěru.

Sonda narazila na „odlišné“ prostředí

Pomocí moderní technologie, která vysílá paprsek zvukových vln na dno moře, vědci identifikovali obrovské geometrické struktury. Ty se nacházejí v oblasti kolosálních rozměrů, na délku má oblast 8 kilometrů a na šířku přes 3 kilometry. Je možné, že tato oblast předcházela nejstarším známým pozůstatkům na subkontinentu o více než 5 000 let.

Samozřejmě skeptikové s tímto tvrzením nesouhlasí, protože by zásadně změnilo dějiny lidstva.

Masová povodeň, která změnila svět

Zvláštní je, že teorie byla odhalena během dokumentárního filmu Grahama Hancocka s názvem "Underworld - Flooded Kingdoms of the Ice Age" (Podmořský svět – Zatopené království doby ledové). V tomto dokumentu Hancock, jenž je označován poněkud s nadsázkou za pseudoarcheologa, tvrdí, že konec velké doby ledové formoval svět, ve kterém dnes žijeme. Podle něj se „masa vody z roztátých ledovců vylila do vody a hladina moře stoupla o 400 metrů. Záplavy pohltily nejlepší pobřežní území na Zemi a všechny stopy po lidech, kteří na nich žili, zmizely pod hladinou moře."

Zároveň se Hancock ptá, zdali mohla být tato masová povodeň inspirací pro stovky mýtů o potopách z celého světa? I proto mu indický nález velmi hraje do karet.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Pseudovědec s pseudoteorií?

Ač není uznáván vědeckou obcí a žádná jeho teorie nebyla dosud nikde publikována, Hancock podrobně popisuje, proč si myslí, že by nález v Indii mohl souviset s dobou ledovou. O své teorii je hluboce přesvědčen a tvrdí, že díky novým důkazům z mořského dna v Indii je jeho mýtus opodstatněný.

"Jedná se o Kambajský záliv v severozápadní Indii - koncem roku 2001 zde vědci provádějící výzkum znečištění učinili překvapivý náhodný objev. Ve vzdálenosti 25 mil od břehu, v hloubce 120 stop, zachytili stopy starověkého města, které pokrývalo velkou plochu mořského dna. Tento objev hrozil převrátit vše, čemu archeologové věřili o počátcích civilizace," tvrdí Hancock, podle nějž vědci v oceánu našli město o velikosti Manhattanu s mohutnými hradbami a náměstími.

Hancock dále svou teorii rozvádí do nejmenších podrobností, když tvrdí, že předměty vytvořené člověkem z potopených měst poskytly uhlíková data stará až 9 500 let. I on sám ví, že je to o 5 000 let více než jakékoliv město objevené archeology kdekoliv jinde, což poukazuje na civilizaci ztracenou na konci doby ledové. Jako milovník senzací Hancock svou teorii dovádí ad absurdum, když tvrdí, že se jedná možná o civilizaci, která vzkvétala před začátkem dějin a o níž hovoří mýty o potopě.

Co bylo pod vodou skutečně nalezeno?

Jak se ale ukazuje, ač byly nálezy pod vodou skutečně v mnohém jedinečné, zřejmě se nebude jednat o civilizaci z doby ledové. Na místě byly nalezeny trosky stavebního materiálu, keramiky, částí zdí, korálků, soch a lidských kostí. To vše je možné datovat poměrně přesně uhlíkovou metodou, ale i zde byly výsledky poněkud nejasné.

Artefakty na lokalitě byly totiž získány bagrováním, nikoli vyzvednuty během řízeného archeologického výzkumu. Právě proto nelze tyto předměty s určitostí vztáhnout k dané lokalitě, zejména proto, že záliv je spojen s mnoha řekami. Například kus dřeva, který zde byl nalezen, odmítají někteří významní archeologové datovat do doby 7500 let před naším letopočtem, jak bylo určeno.

Inkriminovaný kus dřeva byl však uhlíkově testován dvakrát, a vždy se stejným výsledkem. Jak uvedl předseda Paleoklimatické skupiny a zakladatel zařízení pro testování uhlíku-14 v Indii Dr. D. P. Agrawal, kus byl datován dvakrát, a to v různých laboratořích. „Přičemž v Národním ústavu geofyzikálního výzkumu bylo získáno datum 7190 př. n. l. a v Birbal Sahni Institute of Paleobotany (BSIP) 7545-7490 př. n. l." I přesto se ale podle něj nejedná o důkaz toho, že by zde byla dříve jakákoli starověká civilizace.

„Kus dřeva je běžný nález, vzhledem k tomu, že před 20 000 lety bylo Arabské moře o 100 metrů níže než jeho současná hladina. Postupné zvyšování mořské hladiny zatopilo celé lesy," tvrdí doktor Agrawal.

Jak to tedy nakonec vypadá, nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že potápěči pravděpodobně našli velkou skrýš archeologických pozůstatků rozesetých po celé oblasti.

Zdroje:

ancient-archeology.com, theancientzen.com, deshinewspost.com