Pátral po něm už známý conquistador Hernán Cortéz. Marně. Obrovské bájné sídlo indiánů z předkolumbijských dob plné pokladů však lákalo i další dobrodruhy. Ve 30. letech 20. století se ho pokusila najít expedice amerického antropologa Williama Duncana Stronga. V roce 1940 se do džungle vypravil také americký novinář a dobrodruh Theodore Morde. Ten po návratu tvrdil, že město opičího boha opravdu našel. Než ale stačil oznámit světu, kde přesně se bájné sídlo nachází, zemřel při automobilové nehodě.
Neprostupný prales skenovalo speciální zařízení.
V roce 2015 se archeolog Christopher Fisher a geograf Stephen Leisz z Colorado State University rozhodli kývnout na nabídku kameramana a dobrodruha Steve Elkinse. Dvaašedesátiletý nadšenec se o legendu o Bílém městě začal zajímat v roce 1990 během pobytu v Hondurasu. Vypravil se proto do džungle plné jedovatých hadů, ale podobně jako řada jeho předchůdců nic nenašel. Los Angeleský filmař se ale nevzdal a počkal do doby, kdy bezcílné bloudění džunglí nahradila technologie.
Bílé město
Získal finance na vědecký projekt, jehož výsledkem byl průzkum oblasti, kde se Bílé město mělo nacházet. K tomu mu měl pomoci moderní 3D systém LiDAR (Light Detection and Ranging), jenž je uzpůsobený pro letecké mapování. Při přeletu vysílá k zemi miliardy laserových paprsků, z nichž pak skládá prostorový model terénu. Dokonce i pod hustým příkrovem vegetace.
Během týdne se týmu podařilo získat více dat o daném území než za deset let pozemního průzkumu. A podle Elkinse dokonce našli i bájnou metropoli. Archeologové potvrdili, že se mezi stromy pyšně tyčí pyramidy a kroutí dávno opuštěné ulice a náměstí. Domnívají se, že ruiny by mohly pocházet z 5. století našeho letopočtu a byly domovem vyspělé mezoamerické civilizace.
Paraziti, co žerou obličej
Nakonec se do džungle vypravila expedice v čele s filmařem Stevem Elkinsem a spisovatelem Douglasem Prestonem. Ti zachytili celé putování do úspěšné knihy a dokumentu. Avšak domů do Spojených států se vrátili s nevítaným suvenýrem, infekcí tropickou chorobou leishmaniózou. Nemoc byla diagnostikována asi polovině lidí z výpravy. Parazit, jehož přenáší bodavé písečné mouchy, je masožravý. Rozežírá kůži, maso a způsobuje otevřené boláky.
Někteří členové výzkumu byli tak vážně nemocní, že jim selhávaly orgány. Zlí jazykové tvrdí, že leishmanióza je prokletí za vyrušení opičího boha. Opírají se o legendu, která praví, že obyvatelé Bílé město opustili v 16. století kvůli strachu z neznámé nemoci.
Zdroje:
www.plus.rozhlas.cz, www.idnes.cz, www.nationalgeographic.com, www.nationalpost.com
