Ta se nachází asi 26 000 světelných let od Země poblíž hustého a prašného galaktického centra. Je asi 32krát hmotnější než Slunce a sídlí uprostřed obrovského disku vířícího prachu. Ten je na šířku 4000krát delší než je vzdálenost mezi naší planetou a domovskou hvězdou.
Tyto tzv. protoplanetární disky se skládají z plynu a prachu. Jejich středy se postupně hroutí do sebe a ze zbytkové mlhoviny se rodí nové planety. Slouží také jako palivo, které pomáhá mladým hvězdám během milionů let vyrůst ve velká a jasná slunce. Tento objekt však nepřipomíná nic, co astronomové zatím viděli. Je plný minispirál.
Mléčná dráha, disk a spirály
Jak tato oblast vznikla a existuje víc takových? Tuto otázku se snažil zodpovědět čínský tým v čele s profesorem Xing Lu. Svou studii zveřejnili 30. května časopise Nature Astronomy. S pomocí dat získaných z pozorování dalekohledu Atacama Large Millimeter/submilimeter Array (ALMA) v Chile vědci zjistili, že disk se nepohybuje tak, aby byl jeho spirálovitý tvar přirozený. Spíše se zdá, že byl uměle rozvířen srážkou s jiným tělesem.
„Abychom tuto hypotézu ověřili, vypočítali jsme tucet potenciálních drah záhadného objektu a provedli počítačovou simulaci. Tak jsme zjistili, jak ke srážce došlo," vysvětluje spoluautor studie a přidružený výzkumník ze Šanghaje Lu Xing. „Analytické výpočty a informace z pozorování poskytly důkaz o tom, že spirální ramena jsou pozůstatky po průletu tělesa před 12 tisící lety."
Kromě toho, že odborníci pořídili první přímé snímky protoplanetárního disku v galaktickém centru, studie ukazuje, že tělesa vně galaxií je dokáží vytvarovat do tvaru spirály, které jsou vidět pouze s odstupem několika tisíců astronomických jednotek.
Neustále tepající Mléčná dráha
„Předpokládáme, že podobné události se v galaktickém centru vyskytují poměrně pravidelně," říká Lu Xing. „Střed Mléčné dráhy je totiž plný hvězdných porodnic."
Tyto procesy tak pravděpodobně ovlivňují vznik hvězd a planet. Jak konkrétně však vědci netuší. Proto se chystají na další výzkum a analýzu dat.
Zdroj:
